/od našeho zpravodaje/
Pozdní platby jsou největší brzdou podnikání napříč Evropskou unií a v okolních zemích. České republika je spolu s Portugalskem v tomto ohledu nejhůře postiženou zemí. V obou státech navíc podnikatelé své peníze velmi těžko od dlužníků vymáhají.
V obsáhlé zprávě to uvedla největší evropská firma hodnotící kredit a zdraví společností Intrum Justitia, která v minulých dvou letech zkoumala platební morálku devíti tisíc evropských podniků. Dvě třetiny z nich pokládají pozdní platby za největší problém svého rozvoje. Zbytek bere za hlavní potíž získání bankovního úvěru na nové projekty.
Šatná platební morálka a různorodost splatnosti faktur se podle odborníků z Evropské komise podepisují na hospodářském růstu, který by mohl být vyšší, pokud se v unii podařilo zrychlit oběh zboží a služeb.
"Ačkoliv by unie měla mít od roku 2002 harmonizovaný systém plateb faktur a postihů za jejich neproplacení, předpis stále není uveden do praxe. Jen ve skandinávských zemích to funguje," uvedl Jan Roxendal, ředitel Intrum Justitia.
Evropská komise k analýze Intrum Justitia uvedla, že pozdní platby jsou důsledkem přílišné ochrany nezdravých firem a pomalé práce soudů a exekutorů. Ve všech zemích, kde je velké zpožďování plateb, se věřitelé domohou svých peněz až po několika měsících až letech, což jim mezitím může způsobit velké podnikatelské problémy.
"Příkladem může být Belgie, kde je běžné, že firmy zaplatí dva až tři měsíce po splatnosti s minimální škodou," uvedl Peter Barnenberg z Fortis bank. "Sedmdesát procent klientů naší banky využívá služeb kreditních plateb a desetina z nich nemá následující měsíc na zaplacení. Vymlouvají se na pozdní platby od svých klientů nebo zaměstnavatelů."
Intrum Justitia uvádí tři hlavní faktory, které přispívají k dobré platební morálce skandinávských podniků: vysoké úroky za prodlení, systém dvou upomínek a rychlou práci soudních orgánů. Ve Finsku a Dánsku proto činí prodleva při platbách za faktury průměrně týden. Jelikož doba splatnosti bývá dva až tři týdny, do maximálně jednoho měsíce mají firmy peníze za své zakázky na účtech.
"Měsíční zpoždění za platbu může připravit hříšníka až o tři procenta z celkové sumy. Půlroční zpoždění třeba o dvacet procent. To si žádná společnost nemůže dovolit," říká finský podnikatel žijící v Bruselu Paavo Neumkinen. "Soudy pracují velmi efektivně. Už dva měsíce po prodlevě může soud nařídit exekuci nebo zablokování účtů."
A jak je to v Belgii, která patří mezi laxnější země z hlediska platební morálky? "Většina z nich by měla ve Finsku velké problémy. V Belgii ale ani stát nevymáhá důsledně pokuty za pozdní platby daní. Toleruje se, když firma zaplatí až po dvou upomínkách po splatnosti."
V Česku je nejhorší situace ve stavebnictví. "V tendrech už bývá doba platby jedním z kritérií," řekl ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Běžně se platí do tří až čtyř měsíců od vystavení faktury. Nejen stavební firmy se na soudy příliš nespoléhají. Přibývá těch, které raději přeruší spolupráci s neseriózním podnikem i za cenu nižších tržeb.
Právě systém, kdy v jedné zemi se pozdní placení toleruje a v jiné nikoliv, brzdí podle Evropské komise podnikání. "Firmy ze severských zemí nedokážou pochopit, že jim při obchodu přes internet přijdou peníze třeba až zatři měsíce. Jen stěží s tím mohou něco dělat, jelikož zákazníky chrání systém jejich rodného státu," říká činitel Evropské komise zabývající se vnitřním trhem, který si nepřál být jmenován.
Sjednotit platební režim se nepovedlo hlavně proto, že jednotlivé vlády se nedokázaly shodnout na jeho přísnosti.
Pozdní platby jsou největší brzdou podnikání napříč Evropskou unií a v okolních zemích. České republika je spolu s Portugalskem v tomto ohledu nejhůře postiženou zemí. V obou státech navíc podnikatelé své peníze velmi těžko od dlužníků vymáhají.
V obsáhlé zprávě to uvedla největší evropská firma hodnotící kredit a zdraví společností Intrum Justitia, která v minulých dvou letech zkoumala platební morálku devíti tisíc evropských podniků. Dvě třetiny z nich pokládají pozdní platby za největší problém svého rozvoje. Zbytek bere za hlavní potíž získání bankovního úvěru na nové projekty.
Šatná platební morálka a různorodost splatnosti faktur se podle odborníků z Evropské komise podepisují na hospodářském růstu, který by mohl být vyšší, pokud se v unii podařilo zrychlit oběh zboží a služeb.
"Ačkoliv by unie měla mít od roku 2002 harmonizovaný systém plateb faktur a postihů za jejich neproplacení, předpis stále není uveden do praxe. Jen ve skandinávských zemích to funguje," uvedl Jan Roxendal, ředitel Intrum Justitia.
Evropská komise k analýze Intrum Justitia uvedla, že pozdní platby jsou důsledkem přílišné ochrany nezdravých firem a pomalé práce soudů a exekutorů. Ve všech zemích, kde je velké zpožďování plateb, se věřitelé domohou svých peněz až po několika měsících až letech, což jim mezitím může způsobit velké podnikatelské problémy.
"Příkladem může být Belgie, kde je běžné, že firmy zaplatí dva až tři měsíce po splatnosti s minimální škodou," uvedl Peter Barnenberg z Fortis bank. "Sedmdesát procent klientů naší banky využívá služeb kreditních plateb a desetina z nich nemá následující měsíc na zaplacení. Vymlouvají se na pozdní platby od svých klientů nebo zaměstnavatelů."
Intrum Justitia uvádí tři hlavní faktory, které přispívají k dobré platební morálce skandinávských podniků: vysoké úroky za prodlení, systém dvou upomínek a rychlou práci soudních orgánů. Ve Finsku a Dánsku proto činí prodleva při platbách za faktury průměrně týden. Jelikož doba splatnosti bývá dva až tři týdny, do maximálně jednoho měsíce mají firmy peníze za své zakázky na účtech.
"Měsíční zpoždění za platbu může připravit hříšníka až o tři procenta z celkové sumy. Půlroční zpoždění třeba o dvacet procent. To si žádná společnost nemůže dovolit," říká finský podnikatel žijící v Bruselu Paavo Neumkinen. "Soudy pracují velmi efektivně. Už dva měsíce po prodlevě může soud nařídit exekuci nebo zablokování účtů."
A jak je to v Belgii, která patří mezi laxnější země z hlediska platební morálky? "Většina z nich by měla ve Finsku velké problémy. V Belgii ale ani stát nevymáhá důsledně pokuty za pozdní platby daní. Toleruje se, když firma zaplatí až po dvou upomínkách po splatnosti."
V Česku je nejhorší situace ve stavebnictví. "V tendrech už bývá doba platby jedním z kritérií," řekl ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Běžně se platí do tří až čtyř měsíců od vystavení faktury. Nejen stavební firmy se na soudy příliš nespoléhají. Přibývá těch, které raději přeruší spolupráci s neseriózním podnikem i za cenu nižších tržeb.
Právě systém, kdy v jedné zemi se pozdní placení toleruje a v jiné nikoliv, brzdí podle Evropské komise podnikání. "Firmy ze severských zemí nedokážou pochopit, že jim při obchodu přes internet přijdou peníze třeba až zatři měsíce. Jen stěží s tím mohou něco dělat, jelikož zákazníky chrání systém jejich rodného státu," říká činitel Evropské komise zabývající se vnitřním trhem, který si nepřál být jmenován.
Sjednotit platební režim se nepovedlo hlavně proto, že jednotlivé vlády se nedokázaly shodnout na jeho přísnosti.
