Obě firmy uzavřely v loňském roce dohodu, podle které ropná firma Rosněfť rozšíří své aktivity na severním břehu Ruska, zatímco monopolista na vývoz plynu Gazprom bude prozkoumávat potenciální plynová ložiska. Informovala o tom agentura Reuters.
Dohoda už byla schválena vládou a obě firmy se k ní odmítly vyjádřit. Podle ruského zákona mohou v oblasti ruské ropy a plynu podnikat pouze firmy s nadpoloviční většinou státu a předchozí zkušeností.
Prodražení pro zákazníky
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka jde o odvětví, kde vznikají podniky velké velikosti, aby se vrátily počáteční velké investice. Vytvoření takovéhoto případného konglomerátu nebo spolupráce nemusí podle Marka nutně znamenat vytvoření monopolu či kartelu.
"Na straně druhé to ale vede k vyšší ceně pro zákazníka než v případě konkurenčního prostředí na trhu," uvedl pro server iHNed.cz Marek.
Tento měsíc dala ruská vláda bez výběrového řízení Gazpromu oprávnění k pracem na devíti nalezištích plynu včetně dvou polí na mělčinách. Rosněfť zase pracuje na projektech Sachalin 1, 2, 3 a 4.
Nejmarkantnějším příkladem kartelu je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). "Tam ale Rusko nepatří. Pokud tedy vzniká jakýsi 'lokální kartel' v případě Ruska, lze to ve světle dosavadního vývoje na tomto trhu pochopit," vysvětlil Marek.
Navzdory očekáváním o přidělení energetických nalezišť státním firmám, zahraniční investoři doufají v participaci na ziscích z těžby. Předpokládají totiž, že ruské firmy budou k uskutečnění drahých projektů potřebovat jejich finance.
Jediný, kdo by mohl vznést námitku proti postupu Ruska, je podle Marka Světová obchodní organizace (WTO). "Nicméně její vliv na jednotlivé země je relativně malý. Dokazují to i dlouho se vlekoucí kola na jednání o liberalizaci zahraničního obchodu. Takže žádný efektivní tlak na Rusko v tomto ohledu očekávat nelze," dodal Marek.
