Ve Slovinsku se šíří xenofobie
/Od našeho spolupracovníka/
Tradičně tolerantní slovinská společnost se v posledních dnech ocitla na pokraji krize kvůli národnostní a náboženské nesnášenlivosti. Důvodem jsou obyvatelé, kteří krátce po vyhlášení samostatnosti nedostali občanství a dosud nemají občanská práva, tzv. vymazaní, a plánovaná stavba islámského náboženského střediska s mešitou. O dodržování lidských práv ve Slovinsku se začaly podrobněji zajímat také evropské instituce.
Od začátku roku probíhá ve slovinských médiích bouřlivá diskuse, v níž hrají hlavní roli příslušníci národnostních menšin, obyvatelé zemí bývalé Jugoslávie, tzv. vymazaní, a muslimové.
"Celá současná diskuse kolem problému vymazaných a stavby mešity je zároveň diskusí o dodržování lidských práv v naší zemi, většina obyvatelstva nemá rozhodovat o právech nebo potřebách národnostní nebo náboženské menšiny," prohlásil slovinský ombudsman Matjaž Hanžek.
Problém vymazaných osob vznikl v roce 1992, rok po osamostatnění Slovinska, kdy byli neslovinští občané bývalé Jugoslávie trvale žijící na území nového státu, kteří se nepřihlásili k občanství, nevratně vymazáni z registru obyvatelstva. Tím přišli nejen o sociální a zdravotní zabezpečení a o možnost trvalého pobytu, ale také o svůj právní status a doslova přestali existovat. Ještě dnes jich je osmnáct tisíc.
O nápravě sporného aktu ministerstva vnitra, zdůvodněného údajným nebezpečím hrozícím ze strany občanů bývalé Jugoslávie, rozhodl loni ústavní soud a předal konkrétní řešení do rukou parlamentu.
Opozice, představovaná Slovinskou demokratickou stranou (SDS) a Slovinskou národní stranou (SNS), však zákony přijaté k vyřešení situace zablokovala v parlamentu. Důvodem jsou podle představitelů těchto stran nedořešené otázky týkající se odškodnění vymazaným osobám.
Představitelé obou stran také nesouhlasí s rozhodnutím ústavního soudu a rozhodli se vypsat o vymazaných referendum, jež však naopak zablokoval ústavní soud a vyzval vládní i parlamentní strany k vytvoření podmínek pro přijetí zmíněných zákonů. Opoziční strany postup ústavního soudu ostře zkritizovaly.
Vymazaní a vyplácení odškodného se pro nevládní strany stalo vítaným předvolebním tématem stejně jako současně probíhající diskuse o stavbě mešity v Lublani. Ta by měla být prvním náboženským centrem pro 48 000 muslimů žijících ve Slovinsku.
"Mešita se může stát podobně jako jinde v Evropě centrem islámského terorismu," prohlásil předseda SNS Zmago Jelinčič Plemeniti a dodal, že SNS bude proti výstavbě bojovat. SNS také stojí za referendem, v němž budou obyvatelé Lublaně o postavení mešity rozhodovat.
Ombudsman Matjaž Hanžek o situaci referoval také komisaři Rady Evropy pro lidská práva Alvarovi Gil-Roblesovi. Gil-Robles v písemné odpovědi Hanžkovi napsal, že "o právech menšiny, v tomto případě vymazaných, nelze v žádném případě rozhodovat v referendu a spojovat s finančními otázkami odškodnění. Celou věc je nutné co nejdříve vyřešit, aniž by se prohlubovaly rasistické nebo xenofobní nálady ve společnosti."
Neurčitý postoj vládních představitelů k vymazaným i stavbě mešity a populismus s tím spojený se však podle čerstvých průzkumů veřejného mínění pravicově orientované opozici vyplácí. SDS i SNS si v předvolebních preferencích polepšily o pět a o dvě procenta.
