Nejvyšší představitelé a ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, podepsali dnes v Římě slavnostně ústavní smlouvu EU. Zahájili tím dvouletý ratifikační proces, který může být obtížný zejména v některých zemích, jež uspořádají referendum.
Na okraji summitu zahájil nominovaný předseda nové Evropské komise José Barroso první konzultace o sestavení nového kolegia poté, co tento týden stáhl v Evropském parlamentu navržený tým. Hrozilo mu vyslovení nedůvěry poslanci pobouřenými konzervativními katolickými názory nominovaného italského komisaře Rocca Buttiglioneho.


Ústavní smlouva zjednodušuje a projasňuje základní legislativu EU, protože nahrazuje dosavadních pět smluv, podle nichž unie funguje. Rozšiřuje pravomoci Evropského parlamentu a zavádí úřad stálého předsedy Evropské rady (prezidenta EU) i ministra zahraničí. V některých zemích naráží na odpor a nepochopení; části politických sil připadá jako přílišný zásah do národní svrchovanosti a část ji zase považuje za málo ambiciózní pro prohloubení evropské integrace.


Šéfové států a vlád v doprovodu ministrů zahraničí přistupovali k podpisu v abecedním pořádku podle originálních názvů států. Český premiér Stanislav Gross se podepisoval jako druhý a pořadí členských zemí uzavřel britský premiér Tony Blair.
Gross posléze novinářům řekl, že podpis ústavy považuje za "krok správným směrem", který "budoucnost ocení". Sdělil také, že jeho vláda trvá na uspořádání referenda a hodlá zahájit velkou diskusi s veřejností o ústavě. Jako "nesmyslnou" odmítl kritiku prezidenta Václava Klause, že vláda podpis smlouvy zlehčuje a že neumožnila vážnější diskusi.


Přítomní státníci jeden po druhém kráčeli síní Orazi e Curiazi v kapitolském paláci Conservatori, kde před 47 lety jejich předchůdci ze šesti zakladatelských zemí EU podepsali římské smlouvy, jež jsou dodnes základem existence a fungování Evropské unie. Po každém podpisu se síní rozlehl potlesk.


Hostitel schůzky, italský premiér Silvio Berlusconi, stávající a příští předseda Evropské komise Romano Prodi a José Barroso v projevech zdůrazňovali historický, zlomový význam ústavy, která umožní rozšířené Evropské unii úspěšně působit ve 21. století ve prospěch občanů a národů. Naléhali, že je třeba ji lidem vysvětlit a zajistit její úspěšnou ratifikaci ve všech členských státech.
Z tohoto hlediska mohou nastat problémy i v České republice. Hlavní opoziční strana ODS dnes uvedla, že návrh ústavní smlouvy znamená další omezení suverenity země. Dokument omezuje vliv Česka v Evropské radě oproti podmínkám z přístupové smlouvy, tvrdí se v prohlášení ODS.


Na dnešní ceremonii "dohlíželi" dva barokní papeži - Urban VIII. od Lorenza Berniniho a Inocenc X. od Alessandra Algardiho. Jejich "přítomnost" nutně připomínala jeden z nejobtížnějších problémů při přípravě ústavy, a to otázku, zda mají být v preambuli zmíněny křesťanské kořeny evropské civilizace či nikoli. Nakonec se tuto zmínku nepovedlo prosadit.
Nedaleký Vatikán ostatně vyjádřil opět nespokojenost s tím, že se v ústavě o křesťanství nemluví. Skupina poslanců Evropského parlamentu včetně Zuzany Roithové (KDU-ČSL) požádala své vlády, aby to napravily v aktech, jimiž budou ústavu ratifikovat.


Rozladění katolické církve vyvolává také rozepře kolem Buttiglioneho, který při slyšení v EP pobouřil část poslanců konzervativními poznámkami na adresu homosexuálů a postavení žen ve společnosti. Buttiglioneho případné vystřídání je stále častěji nastolováno jako podmínka, aby José Barroso s obměněným týmem komisařů získali v parlamentu důvěru.
Barroso měl dnes na okraji summitu řadu setkání, nezdálo se však, že by už v této chvíli dokázal obnovenou komisi sestavit. Podle zdrojů EK bude v konzultacích pokračovat koncem příštího týdne, kdy se v Bruselu sejde řádný podzimní summit unie.


Španělský premiér José Zapatero před novináři naznačil, že řešení vidí v Buttiglionem. Německý kancléř Gerhard Schröder a francouzský prezident Jacques Chirac vyjádřili přání, aby se situace vyřešila co nejrychleji.
Mezi pětadvaceti premiéry se o této věci nejednalo. Podle Grosse "je to primárně spor mezi komisí a Evropským parlamentem a nebylo by asi dobré, aby do toho v tuto chvíli národní vlády nějak vstupovaly." Dodal, že na české nominaci Vladimíra Špidly do EK se nic nemění.