Jan Macháček: Kmotr a jeho ministr

Kmotr a jeho ministr

Ministr dopravy Aleš Řebíček by měl ihned opustit funkci. A to bez ohledu na to, že se Topolánkův kabinet bude poroučet kolektivně. Severočeský podnikatel Řebíček se totiž příliš těsně zapletl s lidmi, kteří tvořili páteř tunelářských uskupení počátku 90. let a byli důstojníky Státní bezpečnosti s kontakty na Rusko. K čemu máme tajné služby, když se člověk s takovými známostmi může stát ministrem?
Aleš Řebíček vstoupil na Teplicku do pravoslavné církve, do níž ho přivedl rodinný přítel Igor Střelec, kmotr Řebíčkova syna. Týž Střelec býval komunistickým rozvědčíkem a studoval v Sovětském svazu. Podle dávno zveřejněných a nikdy nežalovaných článků byl vysazen v Beneluxu, jeho žena Taťána je dcerou důstojníka sovětské rozvědky. To by samo o sobě celkem stačilo.
Jenže to není vše. Týž Igor Střelec figuruje v mnoha firmách z tzv. litoměřické líhně (Terciér, ČNIS), byl jednou z postav skupiny Interconex. Pravda, její předáci nebyli odsouzeni; jen se tak náhodou vždy nachomýtli k nějaké vykradené bance (Ekoagrobanka, První slezská) či investičnímu fondu. Na výpisech Střelcových firem se to hemží ruskými jmény a miliardami základního jmění.
Řebíček se jako ministr dostává k vládním důvěrným materiálům, rozhoduje o veřejných zakázkách. To nelze. Klidně ať se věnuje podnikání - koneckonců, vesele podniká i jeho kmotr Igor Střelec. Se svými kontakty však Řebíček jako ministr představuje bezpečnostní riziko.
jan.machacek@economia.cz

• Diskuse
• Celkem 14 příspěvků