V Německu byla po 24 letech vězení podmínečně propuštěna na svobodu příslušnice bývalé ultralevicové teroristické skupiny Frakce rudé armády (RAF) Brigitte Mohnhauptová. Byla odsouzena k doživotí, ale soud minulý měsíc na základě její žádosti o milost rozhodl, že nyní sedmapadesátiletá žena již dost pykala a nepředstavuje hrozbu pro společnost, uvedla agentura AP.
Odsouzena byla v 80. letech za podíl na devíti vraždách. Prokázáno ji bylo hlavně organizování vražd několika prominentů, mimo jiné šéfa západoněmeckého svazu podnikatelů Hannse Martina Schleyera v roce 1977, který se z titulu vysoké funkce za válečného působení v Praze podílel na drancování českého průmyslu a posílání lidí na nucené práce.
Mohnhauptová je považována za bývalou šéfku takzvané druhé generace RAF. Zorganizovala únos a zavraždění Schleyera v roce 1977 a podílela se podle rozsudku i na zavraždění generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a šéfa Dresdner Bank Jürgena Ponta. Dopadena byla v roce 1982. Trest si odpykávala ve věznici Aichach v jižním Bavorsku.
Tři další členové z buňky "druhé generace" RAF jsou dosud za mřížemi: Christian Klar (ve vězení 25 let), Eva Hauleová (ve vězení 20 let) a Birgit Hogefeldová (ve vězení 14 let). Z nich Klar podal také žádost o milost.
První generaci RAF působící na přelomu 60. a 70. let symbolizovala skupina kolem Andrease Baadera a Ulriky Meinhofové. Vedení této skupiny spáchalo ve vězení v říjnu 1977 demonstrativní sebevraždu.
Politicky motivovaný teror 70. a 80. let v Německu stále vyvolává bouřlivé diskuse, stejně tak propouštění vězněných, jemuž se brání rodinní příslušníci zavražděných a konzervativní část společnosti. Teroristé RAF vyhledávali nejen prominenty politické a hospodářské sféry, ale také osoby, které byly do značné míry spjaty s nacistickým režimem.
