Češi míří do virtuálního světa

První česká firma začala nabízet tuzemským podnikatelům zprostředkování vstupu do největšího světového virtuálního prostoru Second Life. Společnost Beneta spustila v těchto dnech portál Secondlife.cz, na němž chce poskytovat informace o virtuálním světě a možnostech, jak v něm podnikat.

"Firmám pomáháme především s budováním firemního sídla, převodem služeb a výrobků do virtuálního prostředí," vysvětluje Martin Dvořák z Benety, středně velkého tvůrce webových stránek a internetových řešení. Podnik chce pořádat i informační semináře o možnostech podnikání ve světě Second Life. Ceny za služby začínají na pěti tisících korun.

V internetovém prostředí Second Life nejde o malý byznys. Oficiálně je v něm registrováno téměř pět milionů hráčů, kteří denně utratí v přepočtu více jak třicet milionů reálných korun. V současné době zde své zboží nabízí více než 14 tisíc firem. Například Němka Ailin Grafová už vydělala na spekulacích s pozemky několik milionů opravdových dolarů.

"Česko má za světem několik měsíců zpoždění a informace o možnostech Second Life k nám teprve začínají prosakovat," říká Dvořák. Zatím chce Beneta svou nabídkou oslovit mezinárodní firmy působící v Česku a inovativní tuzemské podnikatele.

K podnikání ve virtuálním světě není potřeba žádných velkých nákladů. Základní členství je zdarma a umožňuje v Second Life "žít". "Pokud chce ale firma podnikat, musí vlastnit pozemek pro prezentaci svých výrobků, vedení schůzek, komunikaci a podobně," dodává Dvořák. Minimum je tedy necelých deset dolarů měsíčně plus pět dolarů za pronájem pozemku.

Second Life je virtuální svět, který naprogramovali v roce 2002 vývojáři z americké společnosti Linden Lab. Každý hráč může se svou postavičkou podnikat, komunikovat nebo chodit na přednášky.

Může ale i hodně vydělat. Oficiální měna nového světa - Linden dolar - se totiž dá směnit za reálné dolary a naopak. Jeho kurz k americkému dolaru je nyní kolem 277:1.

Jednotlivci se nejčastěji živí výrobou a prodejem virtuálních oděvů, nemovitostí nebo nábytku. "Vliv podobných her na skutečnou ekonomiku už dnes existuje díky přímé interakci fiktivních a reálných ekonomik," míní Marek David z Patria Finance. Existence ve virtuálním světě není zadarmo. Nejčastěji se měsíční poplatky pohybují kolem dvou až čtyř set korun.

Například nejrozšířenější on-line hra - World of Warcraft, díky osmi milionům hráčů přináší americkému Blizzardu na tržbách v přepočtu více než 30 miliard korun ročně. Do firemní pokladny přispívají i Češi. "V tuzemsku jsme prodali přes patnáct tisíc kopií, ale předpokládáme, že hru hraje minimálně dvacet tisíc českých hráčů," říká Chalid Himmat z CD Projekt. Z Česka tak jen za World of Warcraft odchází ročně necelých sto milionů korun.

Firemní pobočky i koncerty

Second Life má podle expertů velkou budoucnost. "Jeho prostředí a pravidla jsou srozumitelnější pro střední generaci a ženy, tedy cílové skupiny, které čeká velký boom," míní Aleš Miklík ze serveru Lupa. Podle něj je tento trend sledovatelný už i v zájmu o hry jako Sims, v nichž se hráč stará o běžný život své postavy.

Nadšení pro virtuální svět ale roste u velkých firem a médií. Tisková agentura Reuters si v Second Life otevřela svou kancelář a informuje o dění v komunitě. Britská BBC si pronajala jeden z ostrovů, aby na něm uspořádala hudební festival. Své pobočky tu mají i IBM, General Motors, Toyota, Dell, Cisco Systems, Sun Microsystems nebo Wal-Mart.

Cisco například spravuje dvě městečka, z nichž jedno funguje jako propagační stánek a v druhém pořádá tréninky svých zaměstnanců a poskytuje technickou podporu zákazníkům. "Virtuální budoucnost je v neformálním bezbariérovém setkávání jak při řešení technických a akademických témat, tak i při zábavě," říká Oldřich Kračmer z českého zastoupení firmy.

Nový marketingový kanál

"Trendem on-line světů je jednoznačně spolupráce a propojování s realitou na ekonomických a sociálních principech," říká šéfredaktor internetového deníku Lupa Aleš Miklík. Podle něj to vede k užšímu sepětí reálného a virtuálního světa.

Oproti klasické reklamě má ta virtuální jednu obrovskou výhodu a nevýhodu. "Podle charakteru virtuálního světa přesně víte, ke komu mluvíte," říká Martin Charvát z reklamní agentury Mark/BBDO. Na druhou stranu však podle něj více než v klasických médiích platí, že vše záleží pouze na zákaznících. V českém prostředí však zatím o takovou reklamu velký zájem není.

Autoři: Jan Beránek