Miloš Balabán, Antonín Rašek: Na co myslí Nicolas Sarkozy

Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy v předvolební kampani mluvil i o vzniku Středomořské unie. Otázka je, zda o jejím ustavení uvažoval opravdu vážně, někteří politologové a novináři o tom pochybují. Ale motiv k tomu Sarkozy určitě měl. Zvláště po katastrofálních pouličních výtržnostech s tisícovkami hořících automobilů, které řešil ještě jako ministr vnitra a při nichž si získal respekt, což k jeho úspěchu přispělo zcela zřejmě.

Čísla, z kterých mrazí

Má-li dnes Francie skutečně nějaký vážný problém, a to nejen aktuální, ale zejména perspektivní, je to otázka budoucnosti dětí imigrantů. Zvláště těch muslimského náboženského vyznání. Francouzi si uvědomili, že pokud jde o příliv cizích etnik, jimž se jako bývalá koloniální mocnost nemohli vyhnout, existuje určitá hladina saturace, která - je-li překročena - přináší vážné problémy.

Zřízení Středomořské unie v takové situaci může být účinnou hrází proti živelné migraci, primárně z regionu Blízkého východu a Severní Afriky. V perspektivě 10 až 15 let se totiž bude tento region střetávat se značnou mírou politické, ekonomické i bezpečnostní nestability. Ta plyne nejen z pokračujícího palestinsko-izraelského konfliktu, ale i z předpokládaného zhoršení bezpečnostní situace v Iráku po odchodu amerických vojsk.

V úvahu bude nutné brát i stále vzrůstající vnitřní rozpory v řadě arabských zemí, jež jsou v mnoha ohledech diktaturami nedbajícími na lidská práva a ekonomickou prosperitu země.

V této souvislosti je trefná charakteristika Blízkého východu a severní Afriky ve studii pařížského Institutu strategických studií o vývoji ve světě do roku 2020: "Více lidí, žádná práce, žádné volby." K tomu je možné dodat, že do roku 2020 má podle odhadů počet obyvatel arabských zemí stoupnout z 280 milionů na 410 - 460 milionů, přičemž většina z nich bude mladší 30 let.

Podle jedné z arabských expertních studií hodlá asi polovina všech Arabů, jimž je dnes kolem dvaceti let, emigrovat z rodné země. Třetina až polovina z nich přitom jako cílový prostor uvádí Evropu. Bezpečnostní rizika takového vývoje pro starý kontinent a především jeho jižní státy včetně Francie jsou zřejmá na první pohled.

Myšlenka nového francouzského prezidenta na zřízení Středomořské unie jde ale zřejmě dál, než jen k vytvoření pouhé bezpečnostní hráze proti nelegální migraci. Je totiž zřejmé, že bez postupného vytváření zóny ekonomické a politické stability v arabských zemích bude v budoucnosti stále těžší čelit proudům uprchlíků z jihu.

Na velkém Blízkém východě

Na programu dne je tak zřejmě intenzivnější poskytování humanitární a především rozvojové pomoci, podpora postupné demokratizace regionu, byť i s velkým přihlédnutím k místním tradicím a zvykům.

Dá se říci, že po neúspěchu amerického konceptu "demokratizace velkého Blízkého východu", jejímž základem měl být demokratický a stabilní Irák, je třeba v tomto regionu začít znovu. Středomořská unie může být tím novým začátkem. A nový francouzský prezident tak nabízí podnět, který si zaslouží podporu.

Autoři jsou sociologové

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků