/Od našeho zpravodaje/
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra řekl ústavnímu výboru Evropského parlamentu, jak si Praha představuje nový text - a na oplátku si vyslechl obvinění z nacionalismu, naivity a stavění Kafkova Zámku.
Vyostřená debata byla o to důležitější, že už za dva týdny se do Bruselu na summit sjedou lídři EU. Ti rozhodnou, zda unie ze zbytků ústavy zachrání novou smlouvu, která změní fungování jejích institucí.
Vondrovu cestu opepřil fakt, že ho do ústavního výboru pozval jeho šéf, německý socialista Jo Leinen. Ten v lednu kritizoval prezidenta Václava Klause, že svým euroskepticismem žene Česko do izolace. Vondra se mu za to tehdy vysmál. "Poslanec Lenin nebo jak se jmenuje... Já si myslím, že nás do izolace nemůže vystavit," prohlásil.
Tentokrát si Vondra s Leinenem vyměňovali hlavně zdvořilosti. "To prohlášení bylo součástí hry, i když možná ne moc diplomatickou," řekl včera Leinen. Setkání s Vondrou ho prý naplnilo optimismem. Myslí si totiž, že Česko bude s novou unijní smlouvou nakonec souhlasit.
Více míčů na hřišti
České požadavky, které Vondra v Bruselu vypočítal, ale o snadném kompromisu nesvědčí. Na prvním místě je převádění kompetencí nejen z národních metropolí do Bruselu, ale i opačně. "Kompetence se dosud převáděly vždy špatným směrem. To přináší jen více regulace, byrokracie a nákladů," řekl Vondra, který tím poprvé přinutil europoslance k nesouhlasným výkřikům.
Jaké konkrétní kompetence se mají převést zpět na národní úroveň, ale Vondra neřekl. "Teď jde hlavně o to, aby se nějak ukotvil mechanismus, který to umožní," řekl vicepremiér. Česko chce také posílit roli národních parlamentů, které by měly mít možnost vystavit "červenou kartu" projednávané legislativě.
Češi podle Vondry podporují i požadavek Polska na spravedlivější rozdělení hlasů při rozhodování členských zemí. Varšava navrhuje, aby se váha hlasů rovnala druhé odmocnině z počtu obyvatel. Česko s tím souhlasí, přestože by jeho síla stoupla jen o zlomek procenta.
Polský premiér Jaroslaw Kaczynski tvrdí, že za tento požadavek je ochoten zemřít. Vondra včera ale odmítl říct, zda Česko bude bránit polský návrh stejně urputně. Odmítl ale návrh, aby unie měla "kvaziústavní symboly" jako vlajku a hymnu nebo aby se její představitel pro zahraniční politiku mohl označovat za "ministra".
Vicepremiér po zasedání odmítl názory, že českých požadavků je příliš mnoho. "Je dobré hrát s více míči. Máme tak šanci něco uhrát," řekl.
Zaslepený výbor
Většina členů ústavního výboru europarlamentu Vondru ostře kritizovala.
Nezáleželo přitom, do jaké části politického spektra patří. Španělský lidovec Íňigo Méndez de Vigo i rumunský socialista Adrian Severin mu připomněli, že původní ústavu podepsali i Češi.
Podle nich nezáleží na tom, že se od té doby změnila v Praze vláda. Konzervativní Portugalka Maria Estevesová obvinila českou vládu, že si představuje systém jako z Kafkových románů.
Rakouský zelený Johannes Voggenhuber v husté atmosféře odsoudil "nacionalistické argumenty" Čechů. Jeho vystoupení se ale změnilo ve frašku, když začal mluvit o "Československu".
Opravit ho musel německý zelený českého původu Milan Horáček. Ten rovněž připomněl, že partneři ODS v české vládě mají na ústavu jiné názory, než prezentuje Vondra.
Na Vondrovo vystoupení stihlo reagovat devět poslanců, ale podpory se mu dostalo jen od nezávislého Brita Jima Allistera. Ten Vondrovi vytkl jen přílišný optimismus, se kterým do "zaslepeného výboru" přišel.
Český vicepremiér po zasedání výboru kritiku odmítl. "Většina těchto lidí je pod návrhem euroústavy podepsána. Těžce nesou jakékoli změny, i když sami velmi dobře vědí, že jiná cesta není," řekl.
Za jaké změny v euroústavě bojuje Česko
- nová smlouva nesmí nést název "ústava" a musí odstranit veškeré "kvaziústavní" symboly jako vlajku, hymnu i název funkce evropského "ministra" zahraničí
- nesmí zhoršit postavení, pravomoci a rozhodovací váhu Česka a jiných středních a malých států EU. Češi podporují polský návrh spravedlivějšího výpočtu hlasů, které každý stát má při ministerských zasedáních.
- měla by zavést mechanismus pro převádění pravomocí nejen z národní na unijní úroveň, ale i opačně. O jaké pravomoci jde, zatím není jasné.
- měla by posílit pravomoci národních parlamentů, které by mohly přezkoumat legislativní návrhy Evropské komise a případně je odmítnout
- neměla by obsahovat samostatnou Listinu základních práv
Zdroj: hn
