Vláda chystá nejrazantnější zbraň proti zneužívání sociálních dávek za posledních deset let. Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných.

Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně. Kromě toho by jim obec ještě proplácela bydlení.

Tuto změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek. "Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," říká Nečas a tvrdí, že s tímto návrhem přišli právě bývalí poslanci ČSSD.

Melčák žádá přísné dávky

Miloš Melčák však říká, že navrhují jen, aby na existenční minimum spadli lidé, kteří odmítnou pracovat. "Člověk, který práci svévolně opustí a maří tak systém aktivní politiky zaměstnanosti, by měl být potrestán tím, že na určitou dobu půjde na existenční minimum."

To však zákon dovoluje už dnes, ale neosvědčilo se to. Úředníci totiž jen velmi obtížně prokazují lidem, že odmítají pracovat. Melčák však trvá na tom, že navrhují novinku. "Mají trošku nepřesné informace," vysvětluje rozpor Nečas. Je přesvědčen, že jde jen o nedorozumění a oba exposlanci ČSSD nakonec kývnou. Podle něj může návrh získat podporu všech 102 "koaličních" poslanců.

S podporou opozice počítat nemůže. "Kdyby ten návrh nešel zároveň s rovnou daní a snížením daní pro firmy, dalo by se o něm jednat. Dohromady je to naprosto nepřijatelné," říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Pokud návrh projde, bude to nejtvrdší zásah proti zneužívání sociálních dávek v posledních deseti letech. Nečas ho chtěl původně zařadit až do druhé etapy reformy. "Nepovažuji ho za nepopulární. Naopak. Lidem se nelíbí, že jsou zneužívány sociální dávky. Bude to mít pozitivní ohlas," říká ministr práce.

Existenční minimum pro lidi, kteří se vyhýbají práci, prosadila do sociální sítě předchozí vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Zůstalo však jen na papíře, protože prokázat nechuť k práci je velmi složité.

Německá zkušenost

V sousedním Německu se naopak velmi osvědčilo automatické snížení životní úrovně pro všechny nezaměstnané, kteří jsou bez práce déle než rok. V rámci reformy Agenda 2010 ho prosadil bývalý kancléř Gerhard Schröder. Od roku 2005 dostávají všichni Němci po roce na podpoře už jen existenční minimum 345 eur na západě země a 330 eur ve východních spolkových zemích. Nezaměstnanost v Německu od té doby výrazně poklesla z 10,5 na 9,2 procenta. Jen pro ilustraci: německé životní minimum je ve srovnání s průměrným platem v zemi stejně vysoké jako české. Dosahuje zhruba deseti procent hrubého platu.

Česko má mezi lidmi bez práce téměř nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celé Evropy: 53,6 procenta. Víc než rok tráví na podpoře 204 tisíc lidí. Zdaleka mezi nimi nejsou jen padesátníci, které v řadě regionů firmy odmítají přijímat. Jen každý čtvrtý má přes padesát let. Více než polovina jsou naopak lidi do 40 let. Naprostá většina z nich však nemá ani maturitu.