/Od naší zpravodajky/
Slovensko má problém: čerpání peněz z eurofondů vázne. Žadatelů i projektů je dost, horší je to s vyplácením peněz od ministerstev. Prvním občanským sdružením, které se na Slovensko kvůli tomu obrátilo na soud, je Eurea. S návrhem uspěla.
Podle soudního platebního příkazu muselo ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje zaplatit nejen příslušnou sumu, náklady na řízení, ale i úroky ze zpoždění. Platební příkaz vydal Okresní soud Bratislava II. a proti jeho rozhodnutí se již nelze odvolat.
Ministerstvo neplatilo
"Ve smlouvě se resort výstavby zavázal uhradit zálohovou platbu do 45 dnů od podání žádosti. S první splátkou se opozdil o dva měsíce, na druhou část platby jsme čekali víc než půl roku," řekl HN jednatel společnosti Martin Plesch.
Soud přiznal úroky z prodlení za víc než 41 tisíc korun. Ministerstvo muselo zaplatit i soudní náklady - dalších 52 tisíc korun. Plesch dodává, že to není jediný případ, kdy se společnost kvůli opožděným platbám obrátila na soud. Stejně tomu bylo i ve sporu s ministerstvem školství.
Eurea pomáhá malým obcím a neziskovým organizacím připravovat projekty na získání prostředků EU. Většinou jde o různé stavby, nebo rekonstrukce objektů. "Tato činnost něco stojí, snažíme se, aby to nemuseli platit příjemci, kteří většinou nemají peníze na zaplacení soukromé firmě. Vypracovali jsme několik projektů, které nám byly postupně od roku 2004 ministerstvem výstavby schvalovány," vysvětluje Plesch.
Ve sporném případě šlo o dost velký projekt, který se týkal i přípravy dalších projektů tak, aby mohly být využity ve stejných či podobných výzvách na podávání žádostí o prostředky z fondů EU.
Resort ho schválil, Eurea ho v daném termínu rozběhla a ministerstvo ho dokonce začalo kontrolovat. Peníze z eurofondů, ale neposlalo, takže projekt musel být financován z prostředků organizace.
Projekt se začal realizovat v říjnu 2005. V prvním měsíci měla Eurea obdržet 80procentní zálohu. "Koncem roku přišla menší část ze státního rozpočtu. O peníze z eurofondů jsem snad chodil žádat denně. Pořád jen slibovali, a tak jsme se v březnu 2006 obrátili na soud a požádali o platební příkaz," říká Plesch.
Bojí se šikany?
Na ten společnost nečekala dlouho, ale než ho soud stačil vydat, ministerstvo zálohu i část úroků uhradilo. Vzápětí však vyslalo do společnosti kontrolu. "Dopadlo to zvláštně, dodnes z ní nemáme žádný závěr," tvrdí Plesch. Vůči rozhodnutí soudu se resort ohradil, ale nikoliv v samotné věci. Nesouhlasil s výší nákladů na soudní řízení. Ani v tomto případě neuspěl. Případ se protahoval. Letos v červnu soud své rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil.
Podobnou zkušenost s platbami z evropských fondů mají i jiné slovenské organizace, ale většina z nich se zřejmě postupu, jaký zvolila Eurea, bojí. "Mají strach z případného šikanování. Ne všichni si jsou jisti. Když někdo chce chybu najít, tak ji najde. Kromě toho faktem je, že od podání žaloby se nám nepodařilo získat nový projekt od žádného z ministerstev," říká Plesch.
Podle jeho slov zvláštní postoj zaujali na ministerstvu práce a sociálních věcí. "To nám sice jeden projekt schválilo, ale pro nedostatek prostředků ho nefinancovalo. My jsme se ale dostali k hodnocení a zjistili jsme, že několik dalších projektů, finančně náročnějších, ministerstvo akceptovalo, přestože nedosáhly požadované bodové ohodnocení."
Ministerstvo zatím případ nekomentovalo. Vláda ale přiznala, že vyplácení prostředků z evropských fondů nestíhá a začala jednat o krizovém scénáři. Žadatelé mohli v roce 2004 - 2006 získat 63 miliard korun, z toho prostředky EU představují 44 miliard. Vyplaceno je zhruba 45 procent. V letech 2007 až 2013 by mohli Slováci získat víc než 11 miliard eur. Ficův kabinet po svém nástupu zrušil původní Národní strategický referenční rámec a připravil nový.
V Česku k žádné obdobné žalobě zatím nedošlo. Podle slov Lumíry Kafkové z ministerstva pro místní rozvoj Lumíry Kafkové se ministerstvo snaží dodržovat či zkracovat lhůty k proplácení unijních prostředků.
