Miloš Balabán, Antonín Rašek: Proč mají být zrušeny záchranné prapory?

Kdysi vláda slíbila NATO vojenský rozpočet ve výši 2,0 procenta HDP. Teď jej snižuje na 1,46 procenta. Proto chce resort obrany transformovat vojenské záchranné prapory. Tedy: zrušit záchranný prapor Kutná Hora, předat záchranný prapor Hlučín Ministerstvu vnitra - Hasičskému záchrannému sboru, přeměnit záchranné prapory Jindřichův Hradec a Bučovice na motorizované prapory a záchranné prapory Olomouc a Rakovník na ženijní bojové prapory, v nichž by bylo po jedné záchranné rotě. Překvapivé pro odborníky i politiky.

Nač tu jsou

Záchranné prapory pomáhají řešit situace, ke kterým nejsou hasiči nebo policie dostatečně vybaveni (plošné požáry či povodně). Disponují speciálním vybavením a jsou základním prvkem rychlé a účinné pomoci občanům na zasaženém území. Dislokace má zajistit účinné nasazení při haváriích ve strategicky důležitých objektech.

Cílem transformace zřejmě je, aby část stavu praporů byla použitelná pro alianční mise. Tento požadavek je však v rozporu s usnesením vlády ČR č. 1140 z 13. 11. 2002, kterým byla schválena koncepce výstavby české profesionální armády: "... rozpracovat v návaznosti na Koncepci do 30. června 2004 možné scénáře vývoje krizových situací vyžadujících nasazení součástí ozbrojených sil České republiky ve prospěch Policie České republiky nebo integrovaného záchranného systému a kalkulaci požadavků na nasazení."

Diskutabilní transformace

Současný počet záchranných praporů odpovídá potřebě Integrovaného záchranného systému (IZS). Jednak nevzrostly počty příslušníků Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR a Policie ČR, spíše naopak, a jednak se nezměnily podmínky, pro něž byl IZS projektován. Na konferenci Implementace koncepce mobilizace ozbrojených sil ČR v roce 2006 zástupce Ministerstva vnitra ČR uvedl, že existují krizové situace, kde bude potřeba doplnit IZS o 10 000 osob a 320 ks techniky. Je otázkou, zda po transformaci záchranných praporů AČR to bude reálné. Plánovaná transformace může fakticky oslabit zajištění vnitřní bezpečnosti ČR a připravit armádu o jediný vojenský prvek blízký samosprávám a občanům.

Jaké čekat důsledky

Plánovaná transformace záchranných praporů může mít i negativní personální důsledky. Záchranné prapory nemívají problémy s doplňováním stavu, protože mají stabilní rozmístění. Riziko poškození zdraví nebo ztráty života v těchto útvarech odpovídá riziku HZS ČR.

Ten, kdo si zvolil službu u záchranných útvarů, volil si ji racionálně. Nelze předpokládat, že bude ochoten přijmout riziko větší, které je spojené s nasazením v zahraničí.

Mnozí proto možná raději zvolí službu u HZS ČR, pro niž díky výběru pro službu v armádě splňují kvalifikační a zdravotní předpoklady. Transformované útvary budou muset být doplněny z externích zdrojů, což může být v budoucnu problematické.

V současné ekonomické situaci ČR je plánovaná transformace záchranných praporů ekonomicky nevýhodná. Praporčíkům a důstojníkům, kteří krátce před nástupem do služby u záchranných praporů absolvovali vojenské školy, se nabízí možnost se ze služebního poměru uvolnit. V souvislosti s tím se roční rozpočet jedné miliardy Kč na šest praporů ve srovnání s rozpočtem AČR nezdá tak závratný.

Možná má ministerstvo vše důkladně promyšleno. Proces transformace může však být v opačném případě dalším dokladem nekoncepční politiky resortu, návrh bude projednán bez diskuse o bezpečnostních prioritách země. Ta by měla předně vyústit do novelizované Bezpečnostní strategie České republiky, jejíž podoba od roku 2003 zastarala. K postupu vlády při prosazování umístění radaru obrany na území ČR se tak přidává další diskutabilní krok.

Autoři pracují ve Středisku bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK