Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf splnil svůj slib a odstoupil z funkce vrchního velitele armády. Ve čtvrtek pak Mušaraf, který 6. října zvítězil v prezidentských volbách, složí slavnostní přísahu jako civilní prezident. Informovaly o tom světové agentury.
Mušarafovým nástupcem se stal generál Ašfak Kajani. Tomu prezident velení slavnostně předal ve vojenské pevnosti ve městě Rávalpindí poblíž metropole Islámábádu.
"Řád pokračuje, lidé přicházejí a odcházejí, každý musí odejít, každá dobrá věc musí jednou skončit," řekl Mušaraf během projevu ke shromážděným armádním velitelům a politikům.
Pákistánská opozice a západní státy v čele s USA vyvíjely dlouhodobě na Mušarafa nátlak, aby dodržoval ústavu, aby se vzdal velení armády a aby se stal civilním prezidentem. Současná pákistánská ústava totiž neumožňuje zastávat obě funkce současně.
Prezidentovi odpůrci požadují, aby Mušaraf zrušil výjimečný stav
Prezidentovi odpůrci rovněž žádají, aby Mušaraf zrušil v zemi výjimečný stav, který vyhlásil 3. listopadu, údajně kvůli množícím se útokům islámských radikálů a zásahům justice do politiky. Podle prezidentových kritiků i pozorovatelů ale bylo hlavním cílem prezidenta zabránit nejvyššímu soudu, aby jeho anuloval jeho zvolení prezidentem v říjnových volbách.
Po vyhlášení výjimečného stavu armáda začala zatýkat opoziční přívržence, v domácím vězení musela zůstat i vůdkyně pákistánské opozice Benazír Bhuttová. Policie ale tvrdí, že Bhuttovou zadrželi kvůli jejímu vlastnímu bezpečí.
Prezident Mušaraf slíbil, že jakmile soud uzná jeho zvolení, odstoupí z čela armády a složí přísahu jako civilní hlava státu. Již 19. listopadu pákistánský nejvyšší soud zamítl pět ze šesti stížností opozice na Mušarafovu prezidentskou kandidaturu.
