Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou po sedmiletém přerušení obnoveny. Ve Washingtonu to oznámil prezident USA Georgie Bush. Podle něj se budou Spojené státy v mírovém procesu aktivně angažovat. Skeptici ovšem nedávají velkou naději, že se podaří dosáhnout cíle, kterým je uzavření mírové dohody do konce příštího roku.
Až těsně před mezinárodní konferencí v Annapolisu byl dohodnut rámec mírových jednání, jejichž první kolo se má konat 12. prosince. Bush izraelsko-palestinský mír chápe jako nezbytný předpoklad zklidnění Blízkého východu.
Bush se dnes v Bílém domě sešel s hlavními aktéry konference a budoucích rozhovorů, izraelským premiérem Ehudem Olmertem a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, kteří s ním potom vyšli před novináře, ale nehovořili.
Hamas bude pokračovat v boji proti Izraeli
Palestinští radikálové nehodlají uznat případné závěry mírových jednání a analytici se shodují, že radikálové budou rozhovory všemi silami torpédovat. Palestinský Hamas, který ovládá pásmo Gazy, dal jasně najevo, že Abbásovo mírové úsilí podporovat nebude. Zástupci Hamasu dnes sdělili, že hnutí bude pokračovat v boji proti Izraeli. Cílem této skupiny není na rozdíl od samosprávy, která ovládá západní břeh Jordánu, palestinský stát na těchto dvou územích, ale také na teritoriu, na němž je nyní Izrael.
USA se aktivně zapojí do jednání
Bush slíbil, že USA budou aktivně nápomocny oběma stranám, aby mohly dospět k dohodě do konce příštího roku. Do rozhovorů prý ale Washington konkrétními návrhy zasahovat nebude. Přesto vyšle na Blízký východ generála a bývalého velitele sil NATO v Evropě Jamese Jonese, který má fungovat jako poradce v mírových rozhovorech a podle izraelských zdrojů také jako arbitr případných sporů.
Izraelští generálové nevěří, že se Abbásovi podaří cokoli prosadit v pásmu Gazy, které neovládá. Jeden z nich dnes předpověděl, že v pásmu příští rok vypukne válka. Palestinští analytikové jsou toho názoru, že se palestinské vedení ocitlo před neřešitelným úkolem.
Podmínkou je splnění plánu z roku 2003
Předpokladem uzavření mírové smlouvy je totiž splnění průběžných závazků formulovaných už v mírovém plánu z roku 2003. Palestinci se podle těchto podmínek musí vypořádat s teroristickými skupinami, mezi něž je řazen i Hamas, Izraelci zase mají přestat budovat židovské osady. Izrael v minulosti odmítal jednat o stěžejních bodech mírové dohody, tedy o statusu Jeruzaléma, uprchlících, hranicích budoucího palestinského státu a o osadách, dokud palestinské vedení nebude schopno splnit bezpečnostní požadavky.
USA zdůrazňují, že na úspěch rozhovorů bude mít vliv mezinárodní podpora, již měla zajistit annapoliská konference. Sýrie, ale i Saúdská Arábie a celá Liga arabských států očekávají rozšíření rozhovorů Izraele také na Sýrii a Libanon, má-li se splnit izraelský požadavek normalizace vztahů se všemi arabskými státy. Rusko dalo najevo, že chce k úspěchu přispět a je ochotno hostit příští mezinárodní konferenci, která by mohla navázat na Annapolis.
Jednoznačně kriticky situaci vidí íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který předpověděl brzký zánik Izraele. Teherán dal navíc najevo nelibost nad ochotou arabských zemí přijet do Annapolisu. Někteří američtí komentátoři tuto ochotu vysvětlují nikoli přízní Arabů k izraelsko-palestinskému vypořádání, ale strachem z rostoucího vlivu Íránu na Blízkém východě.
