Bývalý americký viceprezident Albert Gore a Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) dnes v Oslu převzali Nobelovu cenu za mír za své aktivity proti globálnímu oteplování. Gore při slavnostním ceremoniálu opět burcoval svět k aktivnějšímu boji s klimatickou změnou.
"Jsou to naše země, kdo musí něco dělat, nebo nést odpovědnost za to, že nedělaly nic," řekl Gore v norské metropoli. IPCC při slavnostním ceremoniálu zastupoval jeho šéf, indický vědec Rádžendra Pačaurí.
Emotivní slova
Gore v emotivním projevu označil klimatické změny za podobnou hrozbu, jakou byl pro minulé generace nacismus. Váhání v takové chvíli přirovnal Gore k váhání demokracií před expanzí Hitlera. "Lidstvo je ve své podstatě ve válce s planetou. Je čas uzavřít příměří," dodal Gore.
Gore je v Norsku ostře sledován a jako zkušený politik dokazuje, že kampaně dokáže využít ve prospěch svých ekologických snah. Z letiště například spolu se svou rodinou neodjel do centra metropole nabízenou limuzínou, ale hromadnou dopravou.
Rádžendra Pačaurí byl ve své děkovné řeči o poznání zdrženlivější. Avšak i on přednesl celou řadu varovných faktů a hrozeb, bude-li negativní lidské ovlivňování globálního klimatu pokračovat.
Trh s emisemi
Už v neděli Gore vyzval k zavedení celosvětového trhu s emisemi oxidu uhličitého (CO2), který je hlavním plynem způsobujícím takzvaný skleníkový efekt. Mechanismy tržního hospodářství by podle Gorea mohly být skvělým nástrojem pro boj proti klimatickým změnám.
"Jelikož trhy přerozdělují za hodinu více peněz, než jich přerozdělí vlády celého světa za jeden rok, musíme najít způsob, jak využít energii a vitalitu trhu ke snížení emisí CO2. Je třeba dát uhlíku nějakou cenu," řekl Gore před pondělním formálním převzetím Nobelovy ceny.
Nabídka emisních povolenek od zemí, které nadstandardně plní své závazky z Kjótského protokolu, týkající se snižování emisí skleníkových plynů, již na trhu v omezené míře existuje. Obchodování s povolenkami umožňuje hlavně některým evropským zemím prodávat přebytky těm státům, které mají s plněním potíže.
Gore se vyjádřil také k probíhající kampani kandidátů na post amerického prezidenta. Uchazeči podle něj nevěnují ve svých projevech klimatickým problémům takovou pozornost, jakou by si toto téma zasloužilo. "Někteří měli projevy, které obsahovaly ledacos zajímavého, ale klimatické změny stále nedostávají potřebnou prioritu," citovala Gorea agentura Reuters.
Gore, který v roce 2000 prohrál ve volbách se současnou hlavou státu Georgem Bushem, by si podle svých slov jako prezident počínal jinak. Říjnová zpráva o zisku Nobelovy ceny za mír krátkodobě vyvolalo spekulace, že by se Gore mohl dostat na přední místo mezi demokratickými kandidáty. Bývalý viceprezident ale svou kandidaturu popřel a zopakoval to také po dnešním ceremoniálu.
"Nemám v úmyslu kandidovat. Návrat do politiky někdy do budoucna nevylučuji, ale momentálně pochybuji, že bych se k němu odhodlal," konstatoval.
