Stále více Čechů se zadlužuje a centrální bankéři začínají důrazněji varovat domácnosti před zvětšující se dluhovou zátěží.

Celkově budou mít Češi ke konci letošního roku půjčeno kolem 800 miliard korun, z toho bezmála sedm set miliard u bank. Meziročně se tak zadlužení zvedlo zhruba o třetinu. "Léta jsme tvrdili, že takový nárůst není až tak vysoký, protože jde nahoru z nízké základny. To už ale přestává platit," říká Jan Frait, náměstek ředitele ekonomického výzkumu ČNB.

Podle odhadu centrální banky se letos zadlužení domácností zvýšilo až o 200 miliard korun. Přitom ještě vloni to bylo o 125 miliard.

Doháníme "staré" země EU

I podle dalšího hodnotícího kritéria - poměru dluhu k disponibilním příjmům domácností, přitom zadlužování Čechů postupuje nečekaně rychle. Podle propočtů ČNB vzroste letos z loňských 39 procent na 45 procent. V příštím roce by mohlo dosáhnout dokonce až 55 procent.

"To je úroveň, na níž se nacházely staré země eurozóny před deseti lety," uvedl Frait s tím, že pokud by zadlužování pokračovalo tak rychle jako v posledních letech, tak bychom se dostali na současný průměr eurozóny asi v roce 2012. A o pět let později pak by se Česko dostalo i nad 200 procent, což je situace zemí, jako je Nizozemsko nebo Dánsko, které mají nejvíc zadlužených domácností.

"Toto číslo ale vychází ze scénáře, že ekonomika i úvěry porostou stejným tempem jako nyní, realita může být ale jiná," říká Frait. Podle něj tempo zadlužování spíše zpomalí, protože domácnosti kvůli nadcházejícímu zdražení narazí na rozpočtová omezení a banky budou kvůli běžným vyšším výdajům lidí opatrnější.

Hrozba cenové bubliny

Česko však zatím až nečekaně rychle kopíruje vývoj ve vyspělých zemích. Domácnosti se už pro tuzemské banky staly stejně významnými klienty jako v eurozóně.

"Podíl úvěrů domácnostem na celkových klientských úvěrech se bude ke konci roku pohybovat kolem 43 procent, což je zhruba průměr eurozóny," říká Frait. Navíc podobně jako Západoevropané se Češi zadlužují především kvůli bydlení, úvěry na nemovitosti dosáhnou podle ČNB ke konci roku asi 500 miliard korun.

"I v Česku se tak z hlediska domácností jako celku stávají úvěry na bydlení rizikovějšími," uvedl Frait. Připomněl situaci některých zemí, kde ve druhé půli 90. let došlo k poklesu nominálních úrokových sazeb a lidé si s rostoucími cenami nemovitostí nabrali větší půjčky. Přitom podcenili dluhovou zátěž.

"Kdo se rozhoduje o koupi bytu, měl by počítat s tím, že příjmy mu neporostou permanentně stejně rychle a stejně tak nebudou na současné úrovni ani úroky. I kombinace malého poklesu tempa příjmů a nepříliš dramatického růstu úrokových sazeb může být pro některé domácnosti velmi zatěžující," varoval Frait.

Centrální banka přitom už delší dobu upozorňuje na rychlý růst cen nemovitostí, jejichž pád může spustit větší problémy se splácením. "Už vloni jsme upozorňovali na začínající cenovou bublinu v některých segmentech a letošní vývoj se nám zdá ještě více nezdravý," uvedl Frait.

Nabídkové ceny starších nemovitostí se přitom letos ve velkých městech vyhouply v průměru o čtvrtinu. Pokud jde o příští rok, odhadují makléři zpomalení cenového růstu na desetinu, u některých paneláků předvídají i pokles.


071231-17p.jpg
Jak se vyvíjí zadlužení domácností u bank