Oldřich Vojíř: Zákon o pobídkách diskriminuje většinu

Senát 9. prosince schválil novelu zákona o dani z příjmů. Kromě jiných úprav se jí mění odpisové sazby investičního majetku. Jde o krok správným směrem. Následovat by jej však mělo zrušení zákona o investičních pobídkách a jeho nahrazení snížením daně z příjmů právnických osob na 15 procent. Tím by se Česká republika mohla stát nediskriminačním podnikatelským rájem jak pro domácí, tak zahraniční investory.

Většina nemá nárok?

Zákon o investičních pobídkách je zákonem diskriminačním. Malé vybrané skupině splňující parametry uvedené v zákoně umožňuje výrazné úlevy na daních. V souvislosti s investiční pobídkou je investorovi poskytováno vhodné stavební území a pozemek je mu často prodán za symbolickou cenu.
Drtivá většina podnikatelů působících na území České republiky má odlišné postavení. Nemají onen komfort a servis ze strany státu a dalších institucí (CzechInvest apod.), který je nabízen vybraným investorům. Nemají stejný přístup k zasíťovaným laciným pozemkům a už vůbec nemají šanci získat daňové prázdniny, které jsou poskytovány vybraným investorům na dobu až deseti let.
Ti, kteří brání zákon o investičních pobídkách, argumentují, že například Polsko, Maďarsko či Slovensko pobídky uplatňují i přes to, že mají mnohem nižší daně z příjmů právnických osob než Česko.
To je pravda. Vláda si ale může vytvořit v rámci nakládání se státním rozpočtem takový motivační program, který bude doplňkem k základu - a základem má být vhodné kvalitní podnikatelské a právní prostředí s nízkými daněmi, s erudovanou pracovní silou a funkční infrastrukturou.
I ministr průmyslu a obchodu nedávno přiznal, že se zpomalil příliv nových investic, a že si investoři vybírají země na východě. Slovensko je nyní atraktivnější než Česko. Je to dáno především politickou stabilitou a právním podnikatelským rámcem, nikoli investičními pobídkami. Ty spíše vztah s investorem komplikují (například majetkové problémy s pozemky ve vytypované lokalitě pro výstavbu automobilky Hyundai).
Jsem přesvědčen, že správným krokem je zrušit zákon o investičních pobídkách a nahradit jej první složkou rovné daně, a to patnáctiprocentní daní z příjmů právnických osob. Klesne-li daň z příjmů právnických osob ve zdaňovacím období roku 2006 z 24 na 15 procent, promítne se to do příjmové stránky státního rozpočtu.

I bez pobídek se dá vydělat

Zda půjde o nižší příjem a o kolik, to není nyní možné jednoznačně určit. Kvalifikovaným odhadem lze říci, že příjmy státního rozpočtu klesnou o 55,3 miliard korun (za předpokladu žádných změn v chování plátců a růstu ekonomiky).
Zrušením zákona o investičních pobídkách se naopak část prostředků státního rozpočtu uspoří a druhou část budou tvořit příjmy, jež by neexistovaly, pokud by vybraný subjekt čerpal daňové prázdniny.

Drahé úlevy

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí v dokumentu Vyhodnocení systému investičních pobídek z listopadu 2003 a v dokumentu Analýzy vybraných finančních ukazatelů firem podpořených investičními pobídkami, že za dobu přibližně šesti let bylo realizováno 153 projektů (realizovaná investice 5,6 miliardy dolarů do roku 2005).
Z toho 122 projektů bylo realizováno po přijetí zákona č. 72/2000, jehož účinnost nastala k 1. květnu 2000. Schválením tohoto zákona se stalo, že investiční pobídky jsou "povinně udělitelné". Přitom daňové úlevy od roku 1999 do roku 2003 již dosáhly částky 21,9 miliardy korun. A částka dál poroste.
K daňovým úlevám je nutné přičíst přímé výdaje ze státního rozpočtu, a to na výstavbu průmyslových zón, na bytovou výstavbu, a rovněž přímé výdaje na nová pracovní místa (doposud vzniklo a do roku 2005 vznikne celkem 47 tisíc nových míst, ale mezi tím statisíce zanikly). Dalších více jak 40 tisíc živností zaniklo v důsledku politiky dnešní vlády. Na tyto živnostníky vláda nepamatuje, ale velkému investorovi se věnuje i měsíce.
Vrátím-li se k dalším výdajům, pak jde o výdaje na rekvalifikaci pracovníků v souvislosti s udělením investiční pobídky. Na jedno pracovní místo může být čerpána částka až ve výši 200 tisíc korun.
Po výpočtu dojdeme k souhrnné hodnotě výdajů přibližně 10 miliard korun (průmyslové zóny, dotace na nově vzniklé pracovní místo, rekvalifikace). Rovněž není vyloučena situace, že investor po vyčerpání daňových prázdnin odejde do jiné země a očekávaný efekt tím není naplněn.
Je tedy jisté, že zákon o investičních pobídkách je diskriminační, a že náklady s ním spojené dosahují již 32 miliard korun. Investiční pobídky deformují podnikatelské prostředí, proto by měla celá Evropa i USA pochopit, že korektní cestou v souboji o investora je vytváření vhodných podmínek pro podnikání a daňová a odpisová konkurence mezi státy.
Autor je poslancem za ODS

"Současný zákon o investičních pobídkách je diskriminační, a náklady s ním spojené dosahují již 32 miliard korun."