Herec a manažer, který umí lobbovat

Herec a manažer, který umí lobbovat

Hrál panoše v nejoblíbenější české pohádce Tři oříšky pro Popelku anebo vesnického sukničkáře v seriálu Velké Sedlo.
To byl Vítězslav Jandák včerejška. Dnešní Vítězslav Jandák, kterého si do svého týmu vybral premiér Jiří Paroubek, je představitelem jiných rolí: komunálního politika, podnikatele, manažera.

Jednání bez servítek

Na politiku se dnes osmapadesátiletý Jandák vrhnul hned po listopadu 1989.
Za radikálně pravicový Klub angažovaných nestraníků (KAN) úspěšně kandidoval do pražského zastupitelstva, časem se vyhoupl do křesla radního pro kulturu.
Tam si ho pozval tehdejší primátor Jan Koukal. "Viděl jsem v něm osobnost, která má svou představu a svou hlavu. Ne vždy s ním člověk souhlasil, ale musel ocenit jeho nasazení a pracovitost. Do čehokoli Slávek jde, jde do toho s vervou," říká o něm dnes Koukal.
Měli i drobné neshody: "Vlastně šlo o to, že si nebral servítky, nikdy nevystupoval diplomaticky. Říkal jsem: Slávku, nech to říct mě, bude méně konfliktů," vzpomíná Koukal.
Z té doby se také datuje vážné obvinění, které na dlouholeté přátele Koukala s Jandákem vznesl tehdejší pražský zastupitel Martin Bursík a strážník městské policie Miroslav Stejskal. Zveřejnili, že si městská policie, kterou zřizuje magistrát, kupovala automobily značky Peugeot od firmy, jejímž spolumajitelem býval právě Jandák. Podle obou šlo o jasný střet zájmů.
"To, co jsme tehdy řekli, byla pravda. Bylo to podložené. Za tím si stojím, ručím za to vlastní hlavou," řekl včera HN Stejskal.
Koukal i Jandák to odmítají. "Je pravda, že jsem v roce 1990 prodával peugeoty. Ale když jsem pak šel na magistrát, firmu jsem opustil právě kvůli střetu zájmů. Nevím, že by město nějaká ta auta kupovala," tvrdí Jandák.

Politika? Spíše Tom a Jerry

Post radního opustil v roce 1994 po lehké mrtvici na nátlak rodiny. Politice se chtěl vyhýbat a tak odmítl třeba před třemi lety kandidovat za Českou stranu národně sociální. V té době říkal: "Politici mě krkají a nezajímají. Raději koukám na telenovely a úplně nejradši na kreslený seriál Tom a Jerry," uvedl pro týdeník Televize.
Výrazně na sebe upozornil znovu v roce 1998, kdy se stal prezidentem Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Pod jeho vedením se z málo vyhledávané přehlídky filmů stala každoroční významná událost. "Je schopný manažer. Přesně ví, co chce a jak toho dosáhnout. Především jeho zásluhou se festival tak zvedl," míní náměstek zlínského primátora Martin Janečka.

Lobby jako hoby

Jandák dokázal sehnat peníze - a to nejen od města Zlín. "Tehdy za námi přišel, předložil studie, které dokládaly oprávněnost částky, o niž město žádal - i to, jak se nám na turismu vrátí," dodává Janečka.
Festivalový prezident uměl přivést i výrazné hosty: Ornellu Mutiovou, Michaela Yorka či "Vinnetoua" Pierra Briceho.
Někteří z nich dnes zřejmě platí za Jandákovy přátele. Mluvčí vlády Lucie Orgoníková včera rozeslala tiskovou zprávu, v níž uvádí, že Jandák má "řadu přátel v uměleckých kruzích po celém světě, patří mezi ně i slavný hollywoodský herec Michael York..."
Prakticky všichni, kteří Jandáka léta znají, o něm mluví jako o člověku, který pro svou věc umí sehnat peníze. Ne všichni to oceňují.
Třeba Jiří Králík, který řídí Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, vzpomíná na nedávný seminář, kde se zástupci festivalů shodli, že státní podpora není efektivní. Nelíbil se jim systém, kdy dotaci lze získat jen přes poslance, kteří ji vylobbují v jednáních o rozpočtu. Průhlednější by bylo, kdyby stát stanovil, jaké filmové akce chce podporovat. "Nesouhlasil jen zástupce zlínského festivalu, který nám řekl: Pánové, naučte se lobbovat," vzpomíná Králík.