Myslí si to český velvyslanec při NATO Štefan Füle. V souvislosti s rozmístěním protiraketové základny v Evropě přitom v úvahách Pentagonu figuruje společně s Polskem i Česká republika.
"Spojené státy dokončí systém ochrany svého území, a dojde tedy také k rozmístění evropského pilíře. Pokud se pro stavbu protiraketového deštníku rozhodne také Severoatlantická aliance, pak alianční systém bude rozmístěn tak, aby byla vykryta případná hluchá místa," uvedl dnes Füle na setkání v pražském Středisku bezpečnostní politiky při Karlově univerzitě.
Studie NATO, která se zmiňuje o systému protiraketové obrany, totiž podle něj od počátku hovoří o tom, že oba systémy musejí být kompatibilní. "Bez toho v současné době existuje pouze jedna technologie a ta je americká," podotkl. O protiraketové obraně hovořili zástupci členských zemí aliance rovněž minulý týden na summitu v Rize. Podle Füleho by definitivní rozhodnutí o aliančním deštníku mohlo padnout na schůzce NATO v roce 2008.
Američané mají ale náskok. USA již disponují raketovou základnou například na Aljašce. Evropská část systému by měla zničit případné nepřátelské rakety vypálené zejména z Íránu. Základna v Evropě by měla zahrnovat dvě části: raketovou se zhruba desítkou střel a radarovou. Neoficiální zprávy přitom potvrzují, že Američané budou chtít systém umístit ve dvou zemích, přestože je takové řešení dražší.
"Rozdělení odpovědnosti má svou přidanou hodnotu," potvrdil tyto úvahy Füle. Podle neoficiálních zpráv by v takovém případě mohl být v České republice umístěn radar a v Polsku rakety. Podle českých diplomatů by měli Američané o umístění evropské části protiraketového deštníku rozhodnout počátkem příštího roku. Původně mělo rozhodnutí padnout ještě letos, ale termín se posunul mimo jiné kvůli odchodu ministra obrany Donalda Rumsfelda, kterého v čele Pentagonu vystřídá Robert Gates. Podle Füleho padne rozhodnutí zřejmě do poloviny února, protože jinak by nebylo možné čerpat přidělené peníze.
