Spojené státy chtějí v Česku umístit radarovou část své protiraketové základny. V pátek oficiálně požádaly českou vládu o zahájení rozhovorů, řekl novinářům premiér Mirek Topolánek (ODS). Jednání budou podle něj trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká strana záměr schválí, mohl by radar na českém území začít fungovat v roce 2011, odhadl předseda vlády. Podle Topolánka by o americké žádosti měl rozhodnout parlament. Referendum není třeba, míní.


Základnu by mělo obsluhovat nejvýše 200 odborníků - civilistů i vojáků. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka prohlásil, že radar by mohl být v Jincích na Příbramsku či v Libavé na Olomoucku. Měl by být mimo obydlenou oblast. Topolánek řekl, že stanice nebude mít na obyvatele okolních obcí žádné negativní dopady.


"Jsme přesvědčeni, že případné umístění radarové stanice na našem území je v našem zájmu, posílí naši obranyschopnost a zvýší bezpečnost České republiky a Evropy," prohlásil premiér na mimořádné tiskové konferenci den poté, co jeho vláda získala důvěru sněmovny. Topolánek ale uvedl, že je to shoda náhod.


Před novináře spolu s ním předstoupili mimo jiné i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za Stranu zelených) a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). "Je to velký přínos pro naši bezpečnost," soudí o americké žádosti šéf české diplomacie. Parkanová si myslí, že hrozba útokem balistickou zbraní je reálná. "V blízké budoucnosti může být stále reálnější," dodala. Nabídku je třeba odpovědně zvážit, řekla.


Radar by měl zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Základna s raketami by mohla být v Polsku, o čemž se již dříve spekulovalo. Tyto informace v sobotu potvrdil předseda ČSSD Jiří Paroubek: "Dnes ráno jsem byl informován americkým velvyslancem Richardem Graberem o tom, že americká vláda rozhodla o tom, že by byla připravena umístit v České republice radarovou stanici a v Polsku protiraketovou základnu," prohlásil. Polsko zatím neoznámilo, zda se na něj už Washington obrátil. Topolánek nicméně poznamenal, že povede konzultace se svým polským kolegou Jaroslawem Kaczyńským.


Základny mají sloužit k obraně USA a jejich spojenců proti útokům raket, jež mohou nést jaderné, chemické nebo biologické zbraně. Washington se obává, že rakety mohou přiletět zejména ze států jako Írán či Severní Korea. Kritici ale mimo jiné tvrdí, že americký plán není bezpečný. Poukazují na to, že dosud bylo provedeno 11 klíčových zkoušek, z nichž pouze šestkrát obranná raketa zasáhla útočící střelu.


Prosincový výzkum, který na zakázku českého ministerstva zahraničí provedla agentura Factum Invenio, ukázal, že skoro 65 procent Čechů je proti tomu, aby Spojené státy v České republice měly základnu s protiraketovými střelami. Téměř 60 procent dotázaných však zároveň uvedlo, že by jim nevadilo, kdyby Američané na území Česka umístili radary systému protiraketové obrany. Topolánek řekl, že rozhodnutí musí provázet informační kampaň.


Topolánek řekl, že do amerického systému jsou zapojeni i další spojenci z NATO, jako jsou Dánsko, Británie, ale třeba i Japonsko. Čeká, že pokud vznikne systém protiraketové obrany NATO, případná radarová základna v tuzemsku do něj bude zapojena. Předseda vlády také uvedl, že o americké nabídce byli informováni v pátek mezi 21:00 a 22:00 prezident Václav Klaus, předseda ČSSD Jiří Paroubek a šéfové obou parlamentních komor.


Premiér je přesvědčen o tom, že případná výstavba radarové základny přinese republice "nezanedbatelné investice" a nové pracovní příležitosti. "Zasadíme se o to, aby se na výstavbě a zásobování zařízení mohly podílet české firmy a aby se české subjekty zapojily do programu výzkumu a vývoje," dodal. Představu o tom, jak zhruba by mohla radarová základna vypadat, si lze podle něj udělat v Nepolisích na Královéhradecku, kde je radar sítě protivzdušné obrany NATO.


Zřejmě na středu chce Topolánek svolat bezpečnostní radu státu a ustavit tým vyjednavačů, kteří americkou nabídku důkladně posoudí. Při jednání o postavení amerických vojáků na českém území hodlá ČR podle něj vycházet z dohody uzavřené členskými státy NATO, "která jasně stanoví práva a povinnosti vysílající a přijímající země".