|
Občasný návštěvník
Pokud by ste chtel vyvarovat povrchnim odsudkum precte si o te kauze neco vic. Squatersky fenomem nebyl a neni nejakym plezirem, je protireakci na jisty stav v oblasti bydleni, pricin je nekolik. Skutecne to neni tak jednoduche a cernobile, jak se snazite naznacit.
abyst nemusel namaheve patrat, namatkou vybiram treba cast z tohoto clanku:
http://www.blisty.cz/art/36105.html
Že pravidelné čtvrteční demonstrace i desítky dalších kreativních happeningů byly převážně nenásilné, nikoho nezajímá. Klidné protesty nezajímají ani hlavní viníky – kodaňskou radnici v čele s primátorkou Ritt Bjerregaardovou (Socialdemokratiet), která jejich požadavky ignoruje. Lze se mladým Dánům divit, že přikročí k násilným protestům, když nenásilný tlak nevede k ničemu?
Pokud chce někdo namítat, jakým právem si mládež nárokuje dům, je třeba se podívat do minulosti. Ungdomshuset byl poskytnut dánským squaterům v roce 1982 v rámci dohody, ve které se zřekli obsazovaní dalších domů. Kodaňská radnice se ovšem necítí po několika letech touto dohodou vázána a snaží se domu zbavit. Prodává ho skutečně vhodnému vlastníkovi - křesťanské sektě Faderhuset, která se netajím tím, že dům považuje za sídlo Satana a chce ho zničit. V tom má dokonce podporu dánské vlády, která neváhá nasadit v akci proti civilistům v domě protiteroristickou jednotku i dánskou armádu . Dánské úřady musely tušit, že použití násilí místo vyjednávání vzbudí obdobnou protireakci.
Řada evropských politiků v posledních letech upřednostňuje ekonomická hlediska a ohání se efektivitou. Je potom podivné, že si často nedokáží spočítat, jaká řešení politických problémů jsou levnější a vedou k nějakému přijatelnému řešení.
Zásah proti Ungdomshuset přišel stát na 72 milionů dánských korun (cca 275 miliónů Kč), které převážně spolkly policejní síly. Budova, kterou jako náhradu požadovali dánští aktivisté by stála 12 milionů (DKK).
A ekonomické ztráty nejsou jediné, které po nekompromisním přístupu (a volá se po něm tak často) zůstaly. Dánské úřady jsou za svůj postup kritizovány Amnesty International i výborem proti mučení při OSN , důvěra v právní stát je otřesena.
Dánští politici se v případě Ungdomshusetu přepočítali. Zřejmě nečekali tak intenzivní a vytrvalý odpor. Konečně nejde jen o jeden dům, ale o hlubší problém, jehož příčiny popsala Mette Buchardtová v polemice s Danielou Vrbovou v týdeníku Respekt.
|
