Vladimír Tomšík: Nápad EK ohrožuje vkladatele

Globalizace v tržním prostředí????
Podstatné je že v případech selhání matky dcera dotuje, na tom je celý princip i v ekonomice, na to dojela bývalá RVHP a EU to jen v rámci EK vylepšuje ,inu opakování a opisování nastupuje tam kde rozum chybí.

Nejednoznačné...
Nějak jsem nepochopil, jaký je názor článku: "netržní pomoc" je podle autora vždycky špatná, nebo ne? Na jednom místě se tvrdí, že pomoc v rámci skupiny může být NĚKDY ku prospěchu, když trhy (za levno) pomoci nechtějí (tudíž vnitroskupinová pomoc nutně bude netržní, protože levnější než od trhů), na jiném místě zase stojí, že pomoc jedině na tržních principech.
K ostatním názorům zde: že by problémy dcery řešil jen stát, to je podle mého příliš silné a zřejmě i nepravdivé tvrzení, stejně jako to, že "banky zruinovaly svou důvěru". Také pokud přijde k bankrotu matka, nemusí to nutně dceru poškodit - v rámci vyrovnávání závazků matky se prostě může přesunout pod jiného vlastníka, a třeba klidně pokračovat dál ve své dosavadní činnosti.

Vladimír Tomšík: Nápad EK ohrožuje vkladatele
1. Kdyby si matka mela pujcovat za trznich podminek, muze si pujcovat na trhu a ne od dcery. To by platilo za predpokladu, ze matka nic pred investory netaji - coz jak vime je nerealisticke. Banky zruinovaly svoji duveru (tez s povolenim ECB (existence kvazibad banks), coz jim zdrazuje az znemoznuje opatrit si prostredky na trhu a ted budou delat jeste stupidnejsi triky.
2. Pokud udela matka bankrot jde i dcera bankrot(nebo?) - takze autorem popsany problem myslim neexistuje.
3. Nejlevnejsi vubec jsou v dnesni krizi prostredky od ECB, tak proc si je pujcovat za trzni cenu od dcery.

S něčím nesouhlasím
Myslím, že autorův pohled je až příliš veden skutečností, že české banky jsou nyní v pořádku, takže návrh by znamenal odsun v ČR vydělaných peněz do zahraničí. K tomu mám ale tyto připomínky:

- když budeme budovat náš samostatný finanční sektor (což snad chceme)který také bude podnikat v cizině (Kelner v Rusku a Ukrajině, J&T na Slovensku apod.) tak jednou můžeme my chtít dostat "svoje" peníze zpět a budeme říkat že jsou to naše peníze a pořebujeme je doma;

- viz "zárodky" - vždyť to jsou zárodky...když jsme si sami pokazili bankovní sektor v 90. letech, tak jsme museli prodávat zahraničním bankám....

Banky nejsou fabriky, aby si poslali náhradní díly z jedné země do druhé když někde nejsou, s tím souhlasím - je třeba mít kapitálový dohled a regulaci. Proto nevolám po úplném uvolnění přesunů bez jakéhokoliv kontroly, to by opravdu mohlo špatně dopadnout... Ale soukromé vlastnictví je založeno na volném rozhodování o majetku vlastníků....asi by zástupce ČNB takto nemluvil na konci 90. let když s těmi zahraničními majiteli jednali o koupi českých bank, které byly v problémech.

Pozice musí být konzistentní, ne jen reakční podle toho s čím někdo zvenku přijde. U víceguvernéra národní banky negativně překvapuje absence vlastní protinávrhu, snahy o řešení apod. Přitom na jeho pozici mu musí být jasné že když FR, DE nebo UK v Evropě něco spustí, musí se ostatní hodně snažit, aby to zvrátili jiným směrem. A tady vidím největší nedostatek postoje p. Tomšíka.

jedno ALE
Myslel jsem, že i ĆNB je ráda, že Komerční banka je dceřinnou společností světoznámé a hlavně stále existující banky Societe General (stejně jako ČSOB, ČS a další patří KBC, Erste a dalším) a nikoli dcerou banky jako Lehman Brothers. Ale kdyby vztahy mezi matkou a dcerou byly pouze a ortodoxně na tržním principu, pak asi není nutné, aby KB byla dcerou zrovna SocGen, že? Lze předpokládat, že lidé během krize neutekli z KB také částečně proto, že KB nepatřila bratrům Lehmanů. Takže kde je rovnováha mezi tím, že na jedné straně pouze tržní princip je jediný akceptovatelný, ale na druhé straně tuzemské banky a tedy i tuzemský regulátor a dohled výrazně profitují z toho, že tuzemské banky jsou právě dcerami svých matek? Možná, že všechno nestojí pouze na výplatě dividend z KB do SocGen, ale i na tom, že až bude KB krachovat, tak že ji SocGen pomůže. V tom je přece síla toho "rodičovství". Nechce se mi věřit, že by regulátor nerozlišoval, jestli banka patří do skupiny velké a stabilní banky nebo nějakému zmrzlinářovi, odkud utečou vkladatelé sotva se zatáhne obloha. Ale pokud takové rozlišení existuje, pak proč se k matkám chovat stejně jako ke kterékoli jiné konkurenční bance?

Re: Vladimír Tomšík:Nápad EK ohrožuje vkladatele
Celé je to jen o tom že daňový poplatníci z jednoho státu se složí na ty v druhé aniž by chtěli.

Re: Vladimír Tomšík:Nápad EK ohrožuje vkladatele
A není to spíš tak, že klienti neutekli, protože díky současné regulaci nebylo možné jejich úspory v dceřinné bance použít na sanaci potíží matky?

A naopak: pokud by dcera byla v obtížích, nebude ji zachraňovat matka, ale stát. Copak jsme právě toto neviděli?