V 70. a 80. letech minulého století činný v aktivitách dnes označovaných za disidentské a čtyři roky vězněn. Po změně režimu od začátku 90. let krátce působil v církevních institucích. Po konfliktu s tímto prostředím a z toho vyplývajících čtyřech letech bez stálého zaměstnání se plně věnuje bádání a výuce v oboru religionistika, v ní zejména mezikulturním a mezináboženským vztahům a roli náboženství v současné (post)sekulární společnosti. Napsal několik knih esejů věnovaných duchovnímu životu v současnosti. Věnuje se též politické publicistice. Je členem Českého helsinského výboru.