Seriál FT: Bankovnictví čeká revoluce. Zapomeňte na obří bonusy, přichází snižování platů

Pokud v dnešních dnech vypustíte před běžným voličem nebo politikem z úst slova "platy bankéřů", reakcí bude naštvané zasyčení. Koneckonců nic nerozdmýchá více odporu vůči modernímu kapitalismu než pohled na finančníky získávající tučné odměny, přestože se instituce, v nichž působí, zmítají v problémech.

Je vůbec možné si představit svět, v němž by platy bankéřů, stejně jako celé bankovnictví, prošly radikálním zeštíhlením? Kdokoli, kdo žije v zemích, jako je Japonsko nebo Švédsko, by na tuto otázku bezpochyby odpověděl kladně. V porovnání s příjmy bankéřů v těchto státech se totiž platy zahraničních bankéřů zdají být řádně nafouknuté.

Jak rostly odměny bankéřů

Ještě zajímavější, a také více vypovídající, je pohled na vývoj platů v americkém bankovnictví v širším historickém horizontu.

Podívejme se kupříkladu na práci Thomase Philippona a Ariella Reshefa, dvou ekonomů působících ve Spojených státech. Při zkoumání trendů ve vývoji bankéřských platů v posledních 150 letech přišli na to, že počátkem minulého století byly příjmy v bankovnictví a v soukromém sektoru v podstatě vyrovnané (platí to samozřejmě pouze při porovnání jedinců se stejnou úrovní vzdělání).

Poté ale začaly platy bankéřů prudce růst, až dosáhly v roce 1929, tedy v roce krachu na Wall Street, 1,7násobku příjmů v soukromém sektoru. Odráželo to obrovský vzestup ve finančnictví - náklady na finanční zprostředkování dosáhly v roce 1930 podle jiného výzkumu Thomase Philippona šesti procent hodnoty transakce. V roce 1870 to byla přitom pouhá dvě procenta.

Tento trend se nezměnil ani několik dalších let po krachu z roku 1929. Bankéřské platy zůstaly vysoké, protože příjmy v ostatních sektorech klesaly a rovněž kvůli tomu, že řada bankéřů dokázala ekonomickou krizi využít k vlastnímu zisku.

Koncem třicátých let ale nastala opět změna trendu - platy v soukromém a bankovním sektoru se opět vyrovnaly a na paritě zůstaly následující tři dekády. Američtí bankéři byli placeni stejně jako odborníci v dalších sektorech ekonomiky.

Pak se ale od konce 70. let začal odvíjet nový cyklus. Náklady na finanční zprostředkování se v roce 2010 vyšplhaly na 9 procent z pouhých čtyř procent v roce 1950. Poměr platů v bankovnictví a zbytku soukromého sektoru se vyšplhal opět na 1,7násobek v roce 2006. Proč se tak stalo, je předmětem divokých sporů.

Finančníci nárůst svých příjmů zdůvodňují tím, že jejich obor se stává stále důležitějším a složitějším. Argumentují, že ve světě velkých technologických změn a globalizace zkrátka potřebujete chytré a vysoce kvalifikované bankéře.

Mnozí ekonomové, včetně Thomase Philippona, ale tyto názory odmítají. Podle něj se přinejmenším polovina příjmového růstu dá přičíst nárůstu bankovních poplatků všeho druhu, a nikoli inovacím.

Budoucnost bude lepší

Zásadní otázka v současnosti zní, zda se bude historie opakovat a v příštích letech dojde ke stejnému poklesu bankéřských příjmů jako v době po druhé světové válce. Zdá se to takřka nepředstavitelné, poslední dekády v lidech zakořenil pocit, že vysoké platy bankéřů jsou něco naprosto normálního.

Náznaky změny se ale objevují, bankovní sektor například loni zeštíhlil - o práci přišlo asi 60 tisíc lidí. Zdá se také, že platy zaměstnanců bank se zmenšují - například banka Goldman Sachs oznámila, že za loňský rok sníží odměny o pětinu, JPMorgan Chase zaplatí svým investičním bankéřům dokonce o třetinu méně peněz.

Vzhledem k tvrdší bankovní regulaci i problémům, s nimiž se západní ekonomiky potýkají, je takřka jisté, že další útlum platů ještě bankéře čeká.

Bohužel ale nemůžeme doufat, že by se poměr mezi úrovní jejich platů a příjmů lidí ze soukromého sektoru vyrovnal tak, jako tomu bylo v 50. letech minulého století. Technologie umožňují finančníkům přeskakovat bez problémů hranice a obcházet pravidla a vydělávat na neprůhledných poplatcích.

Nicméně - stejně jako před sedmdesáti lety - se trend obrací. V roce 2017 budou banky vypadat úplně jinak než v roce 2007 a moderní kapitalismus bude díky tomu mnohem lepší.

* Další díl speciální série FT, kterou Hospodářské noviny přetiskují

• Diskuse
• Celkem 88 příspěvků