Ivan Mikloš: Počítali jsme s tím, že většina lidí bude proti nám

Počítali jsme s tím, že většina lidí bude proti nám

/OD NAŠEHO ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/
Příští týden v sobotu vystaví slovenští voliči vládě v referendu hodnocení. Podle průzkumu agentury MVK by více než osmdesát procent Slováků bylo pro předčasné volby.
Hlavním z důvodů, byť ne jediným, jsou dopady reforem. Ty nemají ve střední Evropě obdoby. Země výrazně snížila zdanění příjmů, seškrtala vládní výdaje. Zároveň ale zvýšila nepřímé daně a došlo ke zdražení.
"Když vyjde referendum proti nám, tak by v žádné zemi nemohly proběhnout zásadní ekonomické změny. Každé reformy totiž začínají nepopulárními opatřeními," tvrdí v rozhovoru slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

hn: Premiér Mikuláš Dzurinda o vás jednou řekl, že jste nejlepší makroekonom na Slovensku. Je to pravda?
No, nevím. Výborných makroekonomů je tady nyní již hodně. Berete-li to ale mezi politiky, tak to asi ano. Mezi nimi je přece jen daleko menší konkurence.

hn: Jak se tedy nejlepší makroekonom mezi politiky dívá na to, že poslanci již šestkrát hlasovali o jeho odvolání z vlády?
Dívám se na to jako na součást politiky. Děláme velké změny v ekonomice, a to přirozeně vyvolává odpor opozice. Ta se snaží využít hlavně krátkodobých negativních důsledků reforem, které nastávají vždy a všude. Tedy pokud opravdu chcete něco změnit. Pokusy o odvolání nepovažuji za žádnou tragédii.

hn: Spíte před hlasováním poslanců o vašem odvolání klidně?
Se spánkem problémy teď nemám, a když už, tak rozhodně ne kvůli strachu z odvolání. Čistě proto, že dělám nejlépe, jak umím, práci, kterou Slovensko potřebuje.

hn: Nemáte přesto obavu z odchodu vlády s tím, jak sílí volební preference opoziční a nejsilnější strany na Slovensku Směr politika Roberta Fica?
Preference jsou jedna věc, volby druhá. Do reforem na Slovensku jsme šli s tím, že první polovina volebního období bude těžká a budeme muset udělat nepopulární opatření. Takže jsme čekali, že nám klesnou preference. V následujících letech to ale zemi přinese pozitivní výsledky, jak ekonomice, tak sociální situaci obyvatelstva.

hn: Jak se zdá, tak na vaší straně stojí i kurs koruny. Kdybyste padl, oslabil by kurs podle analytiků o zhruba třicet haléřů. To je tedy vaše hodnota?
Nevím, co vám na to mám říct. V každé zemi je odchod ministra financí doprovázen kolísáním měnového kursu, protože jsou nabourána očekávání investorů.

hn: Kdybyste dostal padáka, víte, kolik byste bral jako nezaměstnaný na dávkách, které jste mimochodem od letošního roku razantně snížili?
Nevím. Nezaměstnaným bych určitě nezůstal.

hn: Hodně se mluvilo o tom, že jste dostal nabídku pracovat jako ekonom ve Světové bance. Je to pravda?
Ne, to není pravda. Je to jedna z ukázek mediálních výmyslů.

Reformátor, politik liberál a čtenář knížek v ruštině

hn: Považujete se za reformátora?
Ano.

hn: Tím druhým reformátorem v zemi je ministr práce 1/4udovít Kaník. Zajdete spolu třeba večer na pivo a probíráte reformy...?
Na pivu jsme nebyli již dlouho, ale o reformách samozřejmě mluvíme - hlavně na pracovní úrovni.

hn: Takže vztahy ve vládě jsou v pořádku? Nemáte problémy s tím, že když potřebujete prosadit zásadní, ale z hlediska obyvatelstva nepopulární návrh - ostatní ministři jsou proti?
Každý, kdo prosazuje reformy, má problémy. Je třeba argumentovat a přesvědčovat kolegy. Problémy jsou ale zatím na únosné míře. I když, připouštím, narůstají s tím, jak se v zemi projevují jejich krátkodobé negativní dopady.

hn: Jste v politice již od roku 1990. Co vás na ní tak upoutalo?
Možnost měnit věci veřejné k obrazu, který považuji za správný. Je to pro mě velká výzva. Hlavně pak dělat politiku v zemi, která prochází hlubokými změnami.

hn: Je to něco, co se vytratilo po zvolení Vladimíra Mečiara premiérem v roce 1992 a vy jste se vytratil do ústraní?
Z politiky jsem neodešel nikdy. Nebyli jsme tehdy zvoleni do Poslanecké sněmovny. Musel jsem se nějak živit, tak jsem založil ekonomický institut typu think tank. Byla to pro mě velmi dobrá škola, dělal jsem politiku a ještě sem se vedle toho musel živit. Bylo to nelehké období, ale zajímavé a prospěšné.

hn: Hned na začátku devadesátých let jste hájil hodně silně pravicové názory. Studoval jste a zároveň i vyučoval za éry komunismu na katedře plánování bratislavské Vysoké školy ekonomické. Proč zrovna liberalismus?
Prosazoval jsem svobodnou tržní ekonomiku, to je lepší charakteristika než jmenovka "pravicové názory". Za komunismu nebyla velká šance získat nějaké mimořádné ekonomické vzdělání, takže jsem na univerzitě učil ekonomickou analýzu a prognózu. Konfrontoval jsem s realitou, proč funguje, ale spíš proč nefunguje, centrálně plánovaná ekonomika a postupně jsem se dostával k liberalismu. A to ještě před pádem komunismu.

hn: Takže hned po revoluci, kdy se v zemi objevila ekonomická literatura ze západu, jste sáhl třeba po knize nositele Nobelovy ceny profesora Miltona Friedmana, jakožto nejznámějšího zastánce svobodné tržní ekonomiky?
Odborné učebnice od autorů ze západu jsem četl ještě před revolucí. Budete se možná divit, ale vycházely v ruštině. V tomto jazyce bylo hodně knih, vždy tam byla sice předmluva s vysvětlením, proč jsou nesprávné, ale dále již byly přeloženy doslova. Hodně mě posléze ovlivnilo dílo od Janose Kornaiho a jeho teorie nedostačující ekonomiky. K němu jsem se dostal v polovině osmdesátých let. Potom jsem četl třeba F. A. Hayeka v samizdatovém vydání přepsaném na psacím stroji v češtině.

hn: Když jsem šel Bratislavou, tak v několika výlohách v knihkupectvích byly vystaveny knížky od liberálně myslících ekonomů. Znamená to něco?
Na Slovensku ovlivnily ekonomické myšlení hodně ekonomické instituty, think tanky - již jsem říkal, že jsem založil jeden - Mensa 10. Potom tady je nadace právě F. A. Hayeka, pak je tady INEKO, což je Institut pro ekonomické reformy. Všichni jsou orientováni víceméně směrem k liberalismu.

hn: No ano, to jsou vesměs ekonomové, ale co obyvatelstvo?
Důležité je ovlivnit hlavně elity, ty pak ovlivňují obyvatelstvo. Velmi klíčový v prosazování liberalismu byl také posun v médiích. Pokud vzpomenu na začátky devadesátých let, tak znalosti novinářů byly úplně ubohé, teď se mezi nimi podařilo získat pro liberalismus podporu. Mezi novináře přišlo hodně mladých, vzdělanějších a vliv měly i zmiňované think tanky.
Všude na světě platí, že většina lidí ekonomice nerozumí a dělat změny je strašně těžké. Zvlášť když jsou z krátkodobého pohledu často nepopulární.

Šetřílek, realizátor systému plyn brzda

hn: Proč jste se rozhodli pro jednotnou daň právě ve výši 19 procent? Proč ne třeba sedmnáct?
Jako cíl jsme si stanovili snížit deficit veřejných financí na úroveň maastrichtských kritérií, tedy do roku 2006 pod tři procenta HDP.
Začínali jsme v roce 2002 na hodnotě 7,2 procenta. Mojí strategií bylo, abychom co nejvíce z této cesty ušli v první polovině volebního období. Tedy v roce 2003 jít na pět procent, letos jsme původně chtěli dosáhnout 3,4procentního deficitu.
Z toho nám vycházelo při analýzách, že při dvacetiprocentní rovné dani a sazbě DPH ve stejné výši je to dosažitelné. Potom se ukázalo, že někteří politici chtěli nižší sazbu, jiní zase toužili mít více peněz v rozpočtu. Takže jsme museli udělat racionální kompromis, tedy devatenáct procent. Prostě to je politika, i pro nás je dobré, když si ostatní strany připsaly zásluhu na tom, že dosáhly snížení sazby oproti tomu, co původně ministerstvo navrhlo.

hn: Organizace OECD nedávno zemi pochválila za tři věci: podstatné snížení rozpočtového schodku, zvýšení zaměstnanosti a zeštíhlení státního aparátu. Čeho si ceníte nejvíc?
V tom třetím případě zatím jako stát moc pokrok nemáme, OECD to spíše označila jako výzvu. Těžko se ale mezi nimi dělá žebříček. Pro mě jako ministra financí bylo důležité a náročné snížit deficit.

hn: Stálo to ale za ty nepokoje mezi převážně romským obyvatelstvem, které na Slovensku nedávno byly?
Ano. Reformy jsou prospěšné.

hn: A co druhá pochvala od OECD, snížení nezaměstnanosti během pěti let o tři procentní body na zhruba patnáct procent. Kdy bude na Slovensku stejná nezaměstnanost jako v Česku, tedy kolem jedenácti procent?
Nevím, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost v Česku, ale jedenáctiprocentní míra by na Slovensku mohla být za pět až šest let.

hn: Jaký je nejdůležitější předpoklad tohoto odhadu?
Pokračování reforem.

hn: Přejděme k třetímu bodu zprávy OECD - zeštíhlování státního aparátu. Jak motivujete pracovníky na ministerstvu, když někteří z nich žijí v nejistotě, že dostanou brzo výpověď?
K prvnímu lednu letošního roku již moje ministerstvo opustilo třicet procent lidí. Část ušetřených peněz jsme dali do rozpočtu, větší část pak na zvýšení platů dobrých pracovníků. Teď chci, aby k tomu docházelo i v ostatních resortech.

hn: Vím, že jste si dokonce zaplatili audit od soukromé firmy a na základě jeho výsledku jste zaměstnance vyhodili....
Nevyhodili. Snížili jsme počet pracovních míst na základě procesního a personálního auditu. Z těch třiceti procent bylo třeba deset procent neobsazených míst.

hn: Námitkou proti vaší reformě ale je, že prodloužila lidem věk odchodu do důchodu a přinesla i zdražení zboží...
Když nechcete mít žádné negativa, tak nedělejte nic. Vždy, když něco děláte, tak se to prostě různě projevuje.

hn: Poté, co loni odešli z Dzurindovy strany poslanci kolem Ivana Šimka, je vůbec možné pokračovat v dalších reformách? Vláda přece nemá většinu hlasů v Parlamentu jistou a musí se spoléhat na nezávislé poslance...
Nemáme většinu již několik měsíců. Neříkám, že to není problém, ale dá se to ustát. Nezávislí poslanci se totiž zavázali podporovat schválený vládní program.

hn: Navíc ale 3. dubna bude na Slovensku referendum, podle posledních průzkumů by přes osmdesát procent lidí hlasovalo pro předčasné volby. Je to určité hodnocení vašich reforem. Berete to tak?
Pane kolego, takže ještě jednou. Když jsme začínali reformy, čekali jsme, že většina obyvatel nebude hned spokojená a bude proti nám. Přesto jsme reformy provedli. To, že není většina lidí právě teď s reformami spokojená, není důkaz, že reformy jsou zlé. Iniciativa referenda je úplně jiný problém. Kdyby vyšlo proti nám, tak v žádné zemi by nemohly proběhnout zásadní reformy. Každé reformy začínají nepopulárními opatřeními. A vůbec, nevím co tou otázkou sledujete...

hn: ...jde mi o to, že ty prvotní náklady v čele se zdražením můžete odnést a vaše vláda skončí...
Ale samozřejmě, že to můžeme odnést. To je riziko reformátorů.

hn: Ještě se ale nabízí možnost změkčit reformy v obavě o další zvolení ve volbách. Nezvýšíte třeba sociální dávky či jiné podpory jen proto, že by to byl vhodný krok před případnými novými volbami?
Tak teď vám již rozumím. Jsme ve vládě od roku 2002, předtím nebyla politická vůle a reformy nebyly. Přijali jsme špatné, rozpočtem nekryté, zákony. Pak jsme volby vyhráli a dohodli se, že to takto nejde dál a že to změníme. Byl to takový systém plyn brzda. Před volbami plyn, po volbách brzda, proto třeba loni klesla spotřeba domácností a poklesly reálné mzdy. Teď již děláme hluboké strukturální změny. Jestliže je ustojíme a dokončíme je, tak ve volebním roce 2006 již mzdy reálně porostou. Teď prostě startujeme předpoklady pro budoucí dlouhodobý ekonomický růst.

Ivan Mikloš
Když loni běžel závod Bílá stopa SNP, uběhl na běžkách pětadvacet kilometrů klasickou technikou za 2:33:53 hodin. Byl na 296. místě z 519 závodníků, jež doběhli do cíle. Ministr financí Slovenska Ivan Mikloš řídí státní pokladnu od října 2002. V dubnu 2001 vstoupil do Dzurindovy strany Slovenská demokratická a křesťanská unie. V politice se pohybuje již od roku 1990. Tehdy působil ve funkci poradce slovenského místopředsedy vlády.
Mikloš, ročník 1960, vystudoval v roce 1983 národohospodářské plánování na bratislavské VŠE. Má za sebou i semestr na London School of Economics.
Je ženatý, má dvě děti.

• Diskuse
• Celkem 4 příspěvků