S Abbásem soupeří bývalý komunista

/Od našeho zvláštního zpravodaje/
V ulicích palestinské metropole Ramalláhu to vypadá, jako by na prezidenta kandidoval v nedělních volbách opět Jásir Arafát. Shlíží z fotografií a plakátů různých velikostí z téměř každé budovy i mnoha automobilů.
Palestinský vůdce je ovšem pochován v malé hrobce v prezidentském paláci nad Ramalláhem, kde bude vládnout jeho nástupce. Málokdo pochybuje o tom, že se jím stane Mahmúd Abbás. Devětašedesátiletý politik je oficiálním kandidátem hnutí Fatáh, které má stále mezi Palestinci největší podporu. A to i přesto, že měl s Arafátem velké neshody a v posledních měsících se s ním odmítal setkat.

Abbás favoritem

Mahmúd Abbás chce ukončit násilí, obnovit pořádek v palestinských městech a znovu začít jednat s Izraelem.
"Na základě našeho průzkumu předpokládáme, že Abbás získá kolem šedesáti procent hlasů. Většina Palestinců nyní také podporuje klid zbraní a příměří s Izraelem. Přes pětapadesát procent," řekl HN Husajn Ahmad z Centra výzkumů veřejného mínění v Nábulusu.
V posledních dnech ale jinak smířlivý Abbás přitvrdil rétoriku. Uvedl, že nikdy nepozvedne zbraň proti radikálům a nedopustí palestinskou občanskou válku.
"Boj proti sionistickému nepříteli bude pokračovat až do osvobození Palestiny," řekl Mahmúd Abbás na jednom z předvolebních mítinků.
Izraelci to chápou jako snahu zajistit si před volbami přízeň i u radikálnější části palestinské veřejnosti, která ho považuje za příliš ustupujícího Izraeli a Spojeným státům.
"Nechce působit dojmem, že je spjatý s americkou politikou jako irácký premiér Aláví nebo afghánský prezident Karzáí," citoval list Jerusalem Post jednoho z Abbásových poradců.
"Důležité je, že chce dosáhnout propuštění všech palestinských vězňů. Pokud se mu to podaří, lidé ho budou ještě více respektovat," říká směnárník Rašíd Mustafa z Ramalláhu.
Izrael ovšem odmítá propouštět lidi odsouzené za terorismus a vraždy občanů židovského státu.
Největším soupeřem Abbáse je Mustafa Barghútí. Levicový politik a bývalý člen marxisticko-leninské Palestinské lidové strany. Mustafa Barghútí se sice distancuje od sebevražedných atentátů, ale místo jednání žádá nejdříve odchod Izraele ze západního břehu Jordánu a pásma Gazy.
Padesátiletý lékař Barghútí, který vystudoval v Moskvě, také tvrdí, že Palestince by měli vést mladší politici a měli by tvrději bojovat s korupcí. Zřejmě však nezíská víc než pětadvacet procent hlasů.
Ostatní kandidáti sotva získají více než tři procenta hlasů. Těší se malé pozornosti a počet i návštěvnost mítinků negativně ovlivňuje počasí: na palestinských územích několik dní téměř nepřetržitě hustě pršelo.

Pozorovatelé z EU i USA

Na volby dohlédne početná mise pozorovatelů z Evropy, Spojených států i muslimských zemí. Přijedou například bývalý americký prezident James Carter nebo vlivný senátor za Demokratickou stranu Joseph Biden.
Pozorovatele Evropské unie, jejichž účast si palestinská samospráva vyžádala, vede bývalý francouzský premiér Michel Rocard.
Účast bude zřejmě vysoká. "Bojkot voleb ze strany Hamásu a Islámského džihádu hlasování příliš neovlivní. Rozhodnuty jít k volebním urnám jsou skoro tři čtvrtiny Palestinců," tvrdí Husajn Ahmad.
Prezidentské volby se konají teprve podruhé. Před devíti lety jednoznačně zvítězil Jásir Arafát s osmdesáti sedmi procenty odevzdaných hlasů.

Autoři: Martin Novák