Laursen: Slováci mají lepší rozpočet než vy

Český státní rozpočet i celé veřejné finance zná Thomas Laursen, hlavní ekonom Světové banky pro střední Evropu, velmi dobře.
Před nástupem do banky pracoval v Mezinárodním měnovém fondu a do Prahy často jezdil pracovat na zprávách, které hodnotily stav české ekonomiky a popisovaly rizika a výzvy, které před zemí stojí.
"Váš státní rozpočet a veřejné finance zatím nejsou nastaveny tak, aby podporovaly prosperitu. Jste příliš svázáni, protože jste neudělali klíčové reformy důchodů a zdravotnictví. Bez nich vám ale stále budou chybět peníze na investice, které by vás posunovaly mezi nejvyspělejší země," říká Laursen v exkluzívním rozhovoru pro HN.

HN: Jak dobrý, či špatný je český státní rozpočet ve srovnání s ostatními nováčky v Evropské unii?
Nejlépe, pokud jde o schodky i rozpočtové priority, jsou na tom pobaltské země - Litva, Lotyšsko, Estonsko - a pak Slovinsko.
Mají za sebou většinu těch nejzásadnějších reforem. Netíží je tak vysoké mandatorní výdaje. Politici mohou diskutovat o prioritách a skutečně je to z rozpočtu poznat.
Když je o většině výdajů rozhodnuto předem především kvůli platbám na dávky, důchody a podpory v nezaměstnanosti, nemůžete dělat dobrou hospodářskou politiku, která vám pomůže k růstu.
Na další místo bych zařadil Slovensko. To udělalo v posledních letech velký pokrok. Česku patří až další příčka. Veřejné finance jsou u vás hodně svázané, ale jste na tom lépe než Maďaři a Poláci.

HN: Co musí čeští politici udělat, abychom měli rozpočet, který podpoří růst ekonomiky a životní úrovně?
Je potřeba se na to dívat v souvislosti celé ekonomiky. Nejde rozhodně jen o reformu výdajů a útrat.
Reforma rozpočtu se musí udělat i v příjmech: v daních a sociálním a zdravotním pojištění.
Rozpočet nedáte dohromady dřív, než budete mít jasno v reformě důchodů. Jednou z největších brzd celé ekonomiky je vysoké sociální pojištění. A s ním bez reformy důchodů nic neuděláte.
Pak se vám státní finance uvolní a vy budete moci více promýšlet, do čeho investovat.
Druhým nejvíce akutním problémem je zdravotnictví.
Vím, že se neplatí přímo z rozpočtu. Ale musíme se dívat na veřejné finance jako celek, hodnotit rozpočet sám o sobě nemá smysl.
Dokud nedáte ve zdravotnictví jasná pravidla, co konkrétně se z veřejné zdravotní pojistky platí, zdravotnictví se z dluhů nedostane.

HN: Které investice ze státního rozpočtu nám naopak nejvíce chybějí? Co nejvíc zanedbáváme?
Určitě investice do vzdělání. Ty jsou na evropské poměry podprůměrné. Vím, že se situace v posledních letech zlepšuje, ale to nestačí.
Rozpočty v pobaltských zemích pomáhají výrazně více prosperitě právě díky vysokým investicím do škol. Nemluvím teď jen o slabé úrovni vysokoškolského vzdělání, za kterou je Česká republika často kritizovaná mezinárodními institucemi. Velké rezervy jsou už i na základních a středních školách. I do těch investujete ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně méně.
Politici si dnes neuvědomují, že ve světové konkurenci zaostáváte. Nepřipouštějí, že ti ostatní jdou dopředu výrazně rychleji.
Teď se k vám hrnou zahraniční investoři, roste ekonomika. Takové starosti tedy vypadají jako nemístné. Jenže zároveň vám rostou rychle platy a už dlouho nebudete těžit z toho, že jste levnější.
Odhaduji, že zájem tohoto typu investorů tak do pěti let opadne. A vy jej musíte nahradit investicemi s vysokou přidanou hodnotou, zaměřenými na znalosti. Jenže vychovat lidi v dobrých školách trvá déle. Máte nejvyšší čas.

HN: Budeme mít na dobré školy dost peněz po reformách? Nebo to nepůjde bez školného?
To je politické rozhodnutí. Země, kde se na školách neplatí vůbec nic, mají vysoké daně. Ty musí být nastavené tak, aby nedusily ekonomický růst. Důležité je do škol dostat peníze, ať veřejné či soukromé. To považuji za nejvyšší prioritu rozpočtu.

HN: Zdravotnictví se dá dát do pořádku bez poplatků?
Já jsem přesvědčen, že alespoň symbolické poplatky výrazně zbrzdí dluhy. Lidé se budou rozmýšlet, zda lékaře skutečně potřebují a nebudou plýtvat.

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků