USA: Radary nejsou jisté

/Od našeho zpravodaje/

Americký Kongres, který od začátku roku ovládají demokraté, nemá jednotný názor na potřebnost výstavby protiraketové základny ve střední Evropě.

Tento dojem si ze svého jednání ve Washingtonu odnesli čeští poslanci, předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška (Strana zelených).

"Shoda panuje v tom, že Írán představuje hrozbu. V tom, jak riziku čelit, však není zdaleka jasno a demokraté si nejsou vůbec jisti, zda rozšiřování protiraketové obrany je v tuto chvíli dobrým řešením," uvedl pro HN Jan Hamáček.

Společně s poslancem Liškou navštívili v uplynulém týdnu Kongres, Pentagon, Agenturu protiraketové obrany a mluvili s řadou expertů. Podle vyjádření poslance Lišky předbíhá rozjitřená česká debata, která se rozproudila po oznámení, že Američané chtějí v Česku umístit radarové zařízení, washingtonskou politickou diskusi. Ze setkání se zástupci demokratické strany v Kongresu podle Lišky vyplývá, že teprve při nadcházejícím jednání o návrhu federálního rozpočtu na rok 2008 se rozhodne, zda americká strana skutečně s výstavbou zmiňované evropské základny vůbec začne.

Jak dále Ondřej Liška dodal, jsou právě prostředky, které by měly být na začátku výstavby uvolněny, "jednou z nejzranitelnějších položek rozpočtu ministerstva obrany".

"Akceschopnost a účinnost celého systému raketové obrany je pro nás stále otevřenou otázkou," cituje poslanec Liška slova Anthony Blinkena, který pracoval za Billa Clintona v Radě pro národní bezpečnost a v současnosti je šéfem kanceláře předsedy zahraničního výboru Senátu Josepha Bidena.

Rovněž demokraté v dolní Sněmovně reprezentantů mají podle českých poslanců pochyby o tom, zda je evropská základna skutečně nutnou a efektivní odpovědí na možná nebezpečí z Iránu.

"Například od demokratky Ellen Tauscherové, předsedkyně důležitého podvýboru pro strategické síly, jsme slyšeli, že bude chtít znát skutečné technické operační schopnosti systému, než bude rozhodovat o jeho možném rozšíření," říká poslanec Hamáček.

Evropská základna protiraketové obrany, kterou chtějí Američané umístit v Polsku a doplnit radarem v Česku, je součástí globálního protiraketového deštníku, který začal budovat v polovině 80. let tehdejší prezident Ronald Reagan. Evropská základna by měla doplnit již fungující zařízení celého systému, například v Kalifornii a na Aljašce.

Smyslem evropské základny je podle Američanů ochrana území USA a evropského kontinentu před balistickým střelami z Iránu a ze Severní Koreje. Americký záměr ovšem v uplynulých týdnech vyvolal prudkou odmítavou reakci Ruska.

"Právě reakce Ruska, tedy možnost, že by se právě kvůli základně zhoršily rusko-americké vztahy, některé demokratické politiky od rozšiřování protiraketové obrany do Polska a Česka odrazuje," tvrdí Hamáček. Demokraté si podle něho uvědomují, že ruská reakce je přemrštěná, neboť americká strana s Moskvou výstavbu protiraketového systému diskutovala. "Ruský faktor" ale podle něho bude mít při rozhodování Kongresu o rozpočtu svoji váhu. V rozpočtu na rok 2008 požaduje americká administrativa na protiraketový systém 8,9 miliardy dolarů, z čehož 206 milionů má jít právě na začátek výstavby evropské základny. Podle analytického materiálu George C. Marshall Institute, zájmové organizace podporující rozšiřování protiraketové obrany, může mít Pentagon s těmito nároky v Kongresu problémy

Právě nerozhodná politická odezva české a polské politické scény vedla před několika dny k poměrně překvapivému oznámení, že o umístění evropské raketové základny znovu projevila zájem Velká Británie. Jak Američané, tak Britové při tom dosud jakékoli podobné zprávy popírali.

"Samozřejmě, že existují jiná řešení. Velká Británie má o základnu velký zájem," cituje poslanec Hamáček odpověď Alice Haywardové z Rady pro národní bezpečnost.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 37 příspěvků