Má tu být evropská univerzita, vojenské muzeum, vědecké centrum. O velkolepých plánech, které mají změnit tvář Terezína, už mluví politici celé roky. Roky se však nic nemění. Městu, které je symbolem holocaustu, vévodí zchátralé budovy.

Ty na začátku devadesátých let opustila armáda a na jejich opravu chce vedení města čerpat z evropských fondů. Aby se kasárenské objekty proměnily do deseti let v univerzitní kampus, je potřeba téměř osm miliard korun. A město stále nemá ani čtyřicet milionů korun, tedy vlastní podíl, který musí povinně přiložit k bruselským penězům.

"Čtyřicet milionů potřebujeme na dokončení podkladových projektů. Dát by nám je měl stát," říká starosta města Jan Horníček.

Čunek jede na "inspekci"


Vize evropského univerzitního města, které by přilákalo i renomované odborníky ze zahraničí a stovky studentů, zůstává zatím v nedohlednu. Začátky budou mnohem skromnější - ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně do Terezína letos v září alespoň přesune některé přednášky pro studenty filozofické fakulty do prostor místní základní školy.

"Posluchači zamíří také do Terezína na praxi, při které budou zkoumat historickou zbrojnici či vojenskou nemocnici," vysvětluje mluvčí univerzity Jana Šiková.

Ať už neschopností vedení města nebo státu, situace je natolik neúnosná, že si ji přijede v nejbližších týdnech osobně obhlédnout vicepremiér Jiří Čunek. Resort, který spravuje, rozděluje bruselské peníze právě na regionální projekty. "Hlavní impulz musí přijít od vedení města, které bude předkládat jednotlivé projekty. Na základě standardního posouzení pak teprve budou uvolněny finanční prostředky," vysvětluje Čunek.

Aby se Terezín evropských peněz vůbec dočkal, musí být nejprve hotova předběžná studie o celé proměně města. "Máme na ni připraveno v rozpočtu devět milionů korun. Radní města ale o ně dosud nepožádali. Přitom stačí poslat standardní žádost o dotaci. Je to na nich, aby se informovali, jak mají postupovat," vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Kozlíková.

Podle Ivana Wilhelma, vládního zmocněnce pro otázky evropského výzkumu, který má nyní na starosti oživení Terezína a přípravu evropské univerzity, už město jednu studii předkládalo. "Ta ale nebyla životaschopná. Musí to být především zájem vedení města, jak peníze z Bruselu získat," míní bývalý rektor Karlovy univerzity.

Starosta chce rezignovat


Teprve po posouzení studie mohou radní uvažovat o přidělování desítek milionů korun od státu na jednotlivé evropské projekty. Pokud budou dobře sepsány a i Evropská komise je schválí, město Terezín by se mohlo dočkat alespoň části peněz z osmimiliardového bruselského balíku už příští rok.

"Intenzivně s ministerstvem jednáme a prvotní studii o celkové revitalizaci města předložíme co nejdříve," dodává Radek Vraný, vedoucí odboru rozvoje výstavby a správy. Pokud se terezínské radnici nepodaří miliardy nakonec získat, starosta plánuje rezignaci.

Od výzkumu k univerzitě


Po Praze je Terezín druhé nejznámější české město v zahraničí, a to především díky židovskému památníku, který ročně navštíví přes tři sta tisíc lidí. Pokud by se město změnilo na evropské univerzitní centrum, návštěvníků by mohlo být i jednou tolik.

"Akademické prostředí univerzity přinese do města život i nové pracovní příležitosti," míní Wilhelm. Ještě před vznikem školy by mělo v Terezíně vyrůst společenskovědní výzkumné centrum či institut holocaustu. "Konaly by se zde zpočátku přednášky a konference. Na rozvoji by spolupracovali profesoři z českých i zahraničních univerzit. Pokud by se to podařilo, mohla by postupně vznikat magisterská a doktorandská studia na univerzitě," dodává Wilhelm.

O vybudování univerzitního kampusu se začalo mluvit už před pěti lety, kdy se Terezínem v srpnu 2002 prohnala ničivá povodeň a napáchala škody za téměř pět miliard korun. Následné opravy za 150 milionů korun starého vodního systému ještě z dob Marie Terezie se městu vyplatily. Loňská povodeň už město nezatopila.