Ceny potravin zvedají inflaci prakticky ve všech zemích, Česko nevyjímaje. Na druhé straně je zde hrozba recese ve Spojených státech, která by ovlivnila celou globální ekonomiku. Nepřipadáte si v současné situaci, před jednáním bankovní rady, jako mezi mlýnskými kameny?

Rostoucí ceny potravin ve světě jsou taženy zejména poptávkou z Asie, letos i nižší světovou úrodou, a též rozmachem biopaliv, jež tlačí na růst ceny půdy a potažmo cen zemědělských produktů. Domnívám se však, že v průběhu roku by se situace ohledně cen potravin mohla zklidnit, čemuž může napomoct i snad lepší světová sklizeň.

Taktéž čeští zemědělci spekulující na růst cen potravin evidentně ještě neprodali všechnu svoji sklizeň za minulý rok, takže jakmile tato zadržená nabídka dorazí na náš trh, může to působit na pokles cen potravin. Myslím si, že rostoucí ceny potravin nemusí být dlouhodobým trendem, a domnívám se, že centrální banka by měla být velice opatrná v reakci na takovéto v podstatě nákladové šoky.

Primárním úkolem centrální banky je reagovat na růst inflace tažený poptávkou. Hrozba recese v USA, která se může přenést do Evropy skrze obchodní a jiné vazby může zpomalit hospodářský růst našich evropských obchodních partnerů a tím i zahraniční poptávku po našem zboží. To by nás mělo spíše odrazovat od zvyšování úrokových sazeb.

Česká koruna v posledních měsících razantně posiluje jak k evropské, tak i americké měně. Je podle Vás toto tempo udržitelné? A dokáže se takovému rychlému vývoji přizpůsobit ekonomika, zejména v oblasti zahraničního obchodu?

K opatrnému postupu ohledně úrokových sazeb nás nabádá i stále posilující koruna. Dlouhodobý trend posilování koruny je v souladu s ekonomickou logikou - procházíme obdobím ekonomické konvergence k vyspělým zemím, a to jak ve smyslu dohánění jejich ekonomické úrovně, tak ve smyslu přibližování se k jejich cenové hladině. Čeští vývozci dosud nebyli nijak významně postiženi posilujícím kurzem koruny, o čemž svědčí silný růst českého exportu i aktivní obchodní bilance. Kromě velkých českých exportérů si už i střední podniky zvykly zajišťovat se vůči posilování koruny. Český export je též do velké míry náročný na importy, které posilující koruna naopak zlevňuje.

Současná vláda dosud nestanovila konkrétní termín pro přijetí eura. Nepůsobí to na evropské instituce nedůvěryhodně? A kdy by podle Vás Česko mělo přijmout euro?

Česká republika má sice podmínku zavést euro, ale nemá stanovený termín. Daří se nám dohánět západní ekonomiky úspěšně i bez eura. Nebylo by prozřetelné se zavedením eura spěchat, jelikož je zde ještě velký prostor pro cenovou a ekonomickou konvergenci i pro synchronizaci našeho hospodářského cyklu s eurozónou. Proto též nevidím důvod dnes stanovovat datum zamýšleného přijetí eura. Do té doby můžeme sledovat vývoj zejména na Slovensku, které dle mého názoru se zavedením eura zbytečně spěchá.

Robert Holman (*1953) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ekonomická teorie. Od roku 1991 působil postupně jako poradce ministra financí, předsedy vlády, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a od r. 2003 jako poradce prezidenta republiky. Od roku 1996 do roku 2001 byl členem představenstva České společnosti ekonomické. 11. února 2005 byl Robert Holman jmenován členem bankovní rady České národní banky.