Čína v pátek umožnila zahraničním diplomatům odcestovat do tibetského správního střediska Lhasy, kde se v polovině března odehrály nejtvrdší protičínské nepokoje za 20 let. Dvoudenní cesty do tibetské metropole se zúčastní diplomaté ze sedmnácti zemí včetně Spojených států, Velké Británie či Francie. 
"Předpokládám, že cílem čínského ministerstva zahraničí je vyhovět požadavkům ze světa, aby umožnili přístup diplomatů do Tibetu," uvedla Janaline Ohová z australského velvyslanectví v Pekingu. Dodala, že zastupitelské úřady byly o tomto kroku vyrozuměny až ve čtvrtek.
Ve Washingtonu mluvčí americké diplomacie Sean McCormack uvítal gesto Pekingu jako "krok správným směrem". "Ten však nenahradí našim diplomatům možnost podívat se nejen do Lhasy, ale i do jejího okolí," dodal.
|
ČTĚTE VÍCE |
|
Nevěřte Číňanům, volali mniši na novináře |
"Mniši nebudou potrestání"
Před srpnovou letní olympiádou čelí Čína mezinárodnímu tlaku, aby Tibet více otevřela zahraničním reportérům a diplomatům.
První skupina novinářů, doprovázená čínskými úředníky, v pátek ukončila třídenní návštěvu Lhasy. Oficiální program ve čtvrtek přerušila skupina demonstrujících mnichů, čínské úřady ale uvedly, že mniši nebudou potrestáni.
Dalajlama v pátek opět odmítl čínská obvinění, že stojí za tibetskými nepokoji.
"Netoužím po odtržení Tibetu (od Číny). Stejně tak nemám zájem na vrážení klínů mezi Tibeťany a etnické Číňany," prohlásil. Zároveň kritizoval čínské zpravodajství o událostech ve Lhase, které podle něj posílilo napětí mezi oběma etnickými skupinami v Tibetu.
Čínská oficiální média nicméně v pátek poprvé přiznala, že mezi oběťmi nepokojů jsou i Tibeťané. Peking dosud udával, že při násilnostech zahynulo 22 "nevinných lidí", jak označoval čínské obchodníky a policisty.
Podle listu China Daily však tři oficiálně přiznaní mrtví byli Tibeťané. Úřady se ale i nadále rozcházejí v číslech s tibetskými exilovými organizacemi, které udávají nejméně 140 mrtvých, a to především Tibeťanů.
