Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské celkové výsledky najdete ZDE..)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

 

Vítězí Brno, pražská FSV druhá

Zájemci o studium sociologie mají poněkud menší možnosti než v řadě jiných studijních oblastí. Hospodářské noviny porovnávaly pět fakult -- FSV UK a FF UK v Praze, FSS MU v Brně, FF ZČU v Plzni a FF Univerzity Palackého v Olomouci).

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly. ZDE je celkový výsledek v tabulce

 

Čtěte také: Kompletní srovnání univerzit v roce 2009
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání fakult v devíti oborech?)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: vede Praha a Brno

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by školy byly pouhými »učilišti«.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum (RVV) podle poslední zprávy za léta 2003 až 2007. V ní jsou zahrnuty články v prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science, patenty, odborné knihy. U psychologie ale nelze z dat RVV určit přesnou váhu, protože vědecké výsledky se počítají za celou fakultu, nikoli za obor psychologie. Proto jsme toto kritérium nenásobili třemi.

Nejvíce vědeckých výsledků mají letos Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Loňský vítěz, brněnská Fakulta sociálních studií zůstala za nimi v těsném závěsu. Poslední čtvrté místo patří Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Rada vlády pro vědu a výzkum dala za výsledky z let 2003 až 2007 největší absolutní váhu výzkumným výsledkům pražské Filozofické fakultě UK. Tato škola se tak zařadila na pomyslné první místo hlavních center vědy v oboru. Naopak v relativních výsledcích

(tedy váha výsledků přepočtená na pedagogy) vede Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Na jednoho pedagoga tam dokázali přinést více vědeckých výsledků. 

Statistiky Rady vlády pro vědu a výzkum ukazují, že  všechny školy, kde se vyučuje psychologie, svoje výsledky z bádání uplatnily především v odborných, recenzovaných časopisech, sbornících, ale například i v odborných knihách. Žádný z výsledků však zatím nebyl ohodnocen v praktickém využití.

 

2) Spokojenost a uplatnění: Brno si absolventy hýčká, i Olomouc je sleduje

Proč toto kritérium: Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky zpracovává a poskytuje.

Své studenty i potom, co opustí brány školy sledují podrobněji dvě fakulty - Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity a olomoucká filozofická fakulta. Zbývající filozofické fakulty v Brně a Praze si žádné statistiky a průzkumy o svých bývalých studentech nevedou.

Nejlépe zpracovaný průzkum mezi absolventy má FSS Masarykovy univerzity. Škola sleduje nejenom jejich uplatnění na trhu práce (tedy zaměstnanost, to, zda odcházejí mimo obor, i jejich platy), po absolventech navíc chce i vlastní hodnocení.

»Podle studentských anket, které se konají pravidelně každý semestr jsou studenti spokojeni s převážnou většinu předmětů,« chlubí se brněnská fakulta.

Při posledním dotazování u absolventů Fakulty sociálních studií v roce 2007 bylo zjištěno, že průměrný hrubý nástupní plat absolventů fakulty, tedy nejen psychologie je  17 156 korun.

O své absolventy se zajímá i Univerzita Palackého v Olomouci, nemá však tak detailní údaje jako Masarykova univerzita. Například platové podmínky svých absolventů zjišťuje jen orientačně.

»Průměr lze jen obtížně stanovit, navíc se jedná o citlivé údaje, takže jsme se spokojili s přibližným zjištěním. Navíc rozpětí je velmi značné - od standardních tarifních mezd po nadstandardní platy personalistů, tedy mezi dvaceti až šedesáti tisíci,« říká Vladimír Řehan z olomoucké fakulty. Podle Řehana absolventi studium psychologie na škole hodnotí kladně. V oboru se pak uplatňují prakticky všichni - především na postech personalistů, v poradenských firmách, či mají si vybudují vlastní praxi.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy speciální hodnocení absolventů v oboru nedělá. V loňském roce se v žebříčku vysokých škol a anketě mezi fakultami se spokojila s tvrzením, že většina jejich absolventů hodnotí studium a následné uplatnění kladně. Jiný přístup ke svým studentům mají v Brně. Kromě propracovaných průzkumů mezi absolventy se snaží Fakulta sociálních studií přesvědčit absolventy magisterského studia, aby pokračovali v doktorandském studiu. »V roce  2008 pokračovalo v doktorském studijním programu dvacet procent studentů z ukončeného magisterského studia  psychologie. Údaje  o počtu doktorandů korespondují s tím, že FSS se profiluje a deklaruje jako výzkumná fakulta, přičemž obor psychologie patří v tomto směru mezi nejvýznamnější,« píše škola v dotazníku.

 

 

3) Kdo chce umět jazyky, volí Brno

Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký škola nabízí.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, neboť vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk (váha 10 %).

 

Studenti, kterým záleží na studiu jazyků a možnosti vycestovat do zahraničí by měli volit Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Mladí lidé neprohloupí ani v případě, že si vyberou Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.

Pražská škola se totiž pyšní širokou nabídkou jazykových kurzů a prohlašuje o sobě, že je »jedinou evropskou fakultou, na níž lze studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích EU.«

Nejvíce studentů psychologie se podívá do zahraničí alespoň na jednosemestrální stáž z Fakulty sociálních studií. Nové zkušenosti v cizině získá na univerzitách ročně zhruba osm procent mladých lidí, kteří se mohou během pobytu zlepšit i v cizím jazyce. Nejméně, jen zhruba tři procenta studentů, vyjede z brněnské filozofické fakulty.

Z Univerzity Karlovy pak vyjede do zahraničí sedm procent mladých lidí, podobně jako z olomoucké fakulty.

Nejširší nabídku odborných předmětů v cizím jazyce a jazykových kurzů nabízí jednoznačně pražská filozofická fakulta. Studenti zde mohou volit z nabídky 180 jazykových kurzů a devíti odborných cizojazyčných předmětů.

Nejméně cizích jazyků - jen sedm jazykových kurzů - nabízí olomoucká fakulta. Také brněnská filozofická fakulta, která v celkovém hodnocení dopadla nejhůře, má jen dva předměty přednášené v jiné řeči než češtině, jazykových kurzů nabízí pouze třináct.

 

 

4)      Experti mluví hlavně o FSS a brněnské filosofii

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium. Ptali jsme se renomovaných psychologů a členů asociace klinických psychologů i lidí, kteří s psychology spolupracují.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 4 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají stejně bodů.

 

Experti z oboru psychologie, které HN oslovily, stejně jako v loňském roce nejlépe ohodnotili Fakultu sociálních studií a brněnskou filozofickou fakultu.

Odborníci oceňovali kvalitní pedagogický sbor i moderní způsoby výuky Obě fakulty skončili u expertů dvakrát na prvním místě, jednou na druhém a jednou na třetím místě.

Filozofická fakulta Karlovy univerzity je v očích odborníků tradiční škola, která nezklame, ale ani příliš nepřekvapí. Většinou jí přidělovali střední příčky tabulky.

Pražská škola skončila dvakrát na druhém místě, jednou jí odborníci umístili na první a jednou na třetí příčku.

Nejméně bodů mezi experty nasbírala Olomouc, kterou v reputaci trochu zastiňují zbylé tři »známější« fakulty. Rozhodně to ale neznamená, že by Olomouc všichni řadili na poslední místo.

V bodování jí udělili jednou první a druhé místo, na třetí příčku ji experti zařadili hned dvakrát.

 

 

5) Největší zájem? Brněnská FSS na roztrhání

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci mezi uchazeči a absolventy.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); a konečně podíl docentů do 40 a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu čtyřicet procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí. Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po dvaceti procentech.

 

U studentů v letošním hodnocení vysokých škol jasně vede brněnská Fakulta sociálních studí Masarykovy univerzity. Naopak pražská fakulta, která vloni vévodila školám, se letos propadla na poslední místo.

Nejmenší pravděpodobnost, že skutečně začnou studovat vytoužený obor psychologie mají uchazeči o studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zde u přijímacích zkoušek uspěje jen sedm procent uchazečů. Na brněnské filozofické fakultě pak zhruba devět procent zájemců, stejně jako na přijímacích zkouškách v Olomouci. Každý desátý student se pak dostane do Prahy.

Když už studenti v konkurenčním boji u testů zabodují,  s téměř stoprocentní jistotou si vybírají nakonec dvě školy - Univerzitu Karlovu a Univerzitu Palackého v Olomouci. Fakulta sociálních studií má však oproti jiným výrazně nižší procento studentů, kteří se po úspěšných přijímačkách skutečně zapíšou ke studiu.

Lákat mladé absolventy na další doktorandské studium se nejlépe daří pražské fakultě a také Fakultě sociálních studií. Nejvíce mladých akademiků, tedy docentů do čtyřiceti let a profesorů do padesáti let mají obě brněnské fakulty.

 

Celkové výsledky