Během slavnostní inaugurace staronového prezidenta Ahmadínežáda se kolem přísně střežené budovy parlamentu shromáždily stovky představitelů opozice, která viní režim ze zfalšování červnových voleb hlavy státu.

"Přes velkou přítomnost zásahových policejních jednotek chodí kolem budovy parlamentu stovky přívrženců opozičního předáka Míra Hosejna Músávího, ale nejsou žádné střety," citovala agentura Reuters očitého svědka.

Opozice se nehodlá smířit

Ahmadínežád kromě jiného přísahal, že bude strážcem oficiálního náboženství islámské republiky. V inauguračním projevu prohlásil, že prezidentské volby, ve kterých 12. června zvítězil, jsou začátkem "významných změn v Íránu a ve světě".
Jistým překvapením v jeho vystoupení pak byla slova na adresu studentů, o nichž – navzdory tomu, že se aktivně účastnili protestů proti zvolení Ahmadínežáda – hovořil jako o budoucnosti země.

Opozice dala najevo, že hodlá dále zpochybňovat Ahmadínežádovo znovuzvolení. Ahmadínežádovo červnové znovuzvolení vyvolalo v zemi největší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979. Při protestech bylo podle úřadů usmrceno 30 osob. Na 2000 lidí bylo zatčeno, ale většina z nich byla zase propuštěna. Ve vězení jsou prý dosud asi dvě stovky osob.

Mocný zastánce Chameneí

Důvodem konfliktu je Ahmadínežádovo znovuzvolení v červnových prezidentských volbách, které byly podle mnohých Íránců zmanipulovány. Dnešní Současnou krizi rozpoutal průběh a výsledky červnových prezidentských voleb, v nichž dosavadní hlava země obdržela už v prvním kole nevídaných 62 procent hlasů, a skončila tak s velkým odstupem před druhým kandidátem, reformistou Mírem Hosejnem Músávím.

Kvůli podezřelým volebním výsledkům i nestandardnímu chování čelných íránských představitelů vyšly do ulic desetitisíce nespokojených opozičních voličů. Protesty byly ale krvavě potlačeny.

Odhaduje se, že o život přišly téměř dvě desítky demonstrujících, na dva tisíce osob bylo zatčeno, přes sto z nich nyní před revolučním soudem v Teheránu čelí obvinění z narušování veřejného pořádku a ohrožování národní bezpečnosti.

Mocenský boj mezi stoupenci konzervativního a reformního tábora se naplno rozhořel také v nejvyšších politických kruzích. Pro vývoj situace bylo ale směrodatné, že nad prezidentem Ahmadínežádem podržel ochrannou ruku ajatolláh Chameneí, který v pondělí potvrdil svého chráněnce ve druhém funkčním období.

Političtí pozorovatelé soudí, že inauguraci dvaapadesátiletého kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení svrchovanosti nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i jako stvrzení dosavadního konfrontačního kurzu sedmdesátimilionové teokracie s jadernými ambicemi.

Nejde o demokracii…

Ahmadínežád, který kdysi prohlásil "nedělali jsme revoluci, abychom měli demokracii", se rád vyjadřuje provokativně. Během letošní předvolební kampaně například neváhal přirovnat taktiku prezidentských protikandidátů k praktikám Adolfa Hitlera. Ve svých prohlášeních také opakovaně popřel holokaust a židovskému státu upírá právo na existenci.

Voličskou základnu nachází hlavně na venkově u málo vzdělaných obyvatel. K jeho největším kritikům na domácí scéně patří reformisté a někteří konzervativní klerikové. Ti ho často podrobují kritice za nekoordinované zásahy do ekonomiky a populistické plýtvání státními penězi. Sveřepý prezident kritiku ale oplácí tvrdým potíráním opozice i médií.

Pro zahraničí je Ahmadínežád problematický zejména kvůli pokračování neprůhledného jaderného programu, který děsí mezinárodní společenství. Navzdory trojnásobným sankcím Rady bezpečnosti OSN Ahmadínežád jeho zmrazení odmítá a spor o jádro předkládá Íráncům jako otázku národní hrdosti. Vstřícně se nepostavil ani k nedávné americké výzvě na zlepšení vzájemných vztahů.