Chcete umět anglicky? Máme pro vás rady, jak nebýt věčným začátečníkem

Pro všechny, kteří se chtějí v angličtině (nebo jiném jazyku) zlepšit nebo vůbec začít, přinášíme deset rad, jak věčně nezůstat u prvních pěti lekcí.

Základní desatero pro trpělivé a odhodlané studenty

1. Bez opakování vše zapomenete
Jakmile se vám konečně povede správně vyslovit větu, se kterou jste zápasili, vydržte a pečlivě ji nahlas opakujte aspoň půl minuty. Třeba osmkrát za sebou. Zejména v kurzu s lektorem máte tendenci si oddechnout, že učitel je spokojen a teď na vás chvíli nepřijde řada. Ale když větu pustíte z hlavy, záhy ji zapomenete.

2. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Abyste v praxi uměli vyslovit určitou větu správně a rychle, musíte ji při nácviku vyslovit ještě rychleji. I artista musí v tréninku zvládnout o jedno salto více než naostro v šapitó. Začněte pomalu a přesně a zrychlujte, třeba osmkrát po sobě. Předposlední sedmý pokus už může být šíleně rychlý. Poslední krok zpět k normálu bude velkou úlevou.

3. Pokrok musí bolet
Spokojit se s hladkým průběhem učení je chyba. Co nás nebolí, to nás neposílí. Účinné učení musí neustále trochu bolet - tak jako správné posilování s činkami musí představovat určitou námahu. Když vám to chvilku jde hladce, přidejte si zátěž - v počtu slovíček, čtení, poslechu nebo tréninku výslovnosti.

4. Pozor, přepadení!
Přepadávejte sami sebe otázkami na naučené pasáže. Kdekoliv, kdykoliv. Když nevíte, hned se důsledně potrestejte: najděte si řešení a opakujte. Nemá smysl mávnout rukou, že "to se nakonec nějak řekne". Musím vás zklamat - neřekne. V praxi bude ještě hůř než v učebně.

5. Angličtina jako kulisa
Pouštějte si angličtinu jako kulisu - ovšem až po předchozí důkladné analýze oné nahrávky. Když totiž jazyku vůbec nerozumíme, pouštět si jej jako kulisu nepomůže. K cizímu textu nejdřív přistupujme velmi pomalu pro dokonalé porozumění - a to do všech detailů gramatiky, stylistiky, přízvuku, rytmu, intonace.

6. Vnitřní "mus" ochromuje
Nepouštějte se do studia s vnitřním tlakem, že se anglicky naučit "musíte!". Vnitřní "mus" je největším nepřítelem. Jak ho odbourat? Chce to motivaci - příležitost, kdy jazyk použijete. Anebo si představujte, že už jste rodilými Angličany. Dejte si fiktivní anglické jméno, adresu, povolání, koníčky a žijte svou druhou identitu.

7. "Pevná vůle" nezabírá
Nespoléhejte na tzv. "pevnou vůli" - to, do čeho se nutíte, se vám zhnusí. Zapojte emoce, představivost a fantazii. Představujte si všechny výhody, až jazyk ovládnete. A všechno špatné, co nastane, když zase ztroskotáte. Uvidíte, že chuť do učení se rychle dostaví sama a myšlenky typu "zítra je taky den" rychle ustoupí.

8. Řeč těla jako pomůcka
Využijte maximálně neverbální komunikaci - řeč těla. Přemýšlejte, co vše se dá vyjádřit gesty, mimikou, pohledy, držením těla. Zjistíte, že toho je desetkrát více, než jste si dosud mysleli. A klidně to v kontaktu s cizinci používejte - není to hanba, pomůže vám to. A úspěch z úspěšné konverzace vás posílí.

9. "Short story"
Z počátečních písmen obtížných slov si sestavte vlastní říkačku a staňte se profesory mnemotechniky. Nebudete odkázáni na cizí pomůcky, ale utvoříte si ji kdykoliv sami. Včetně perly mnemotechniky, metody "short story", kdy pomocí krátkých příběhů dokážete udržet v paměti nejobtížnější frázová slovesa.

10. Najděte si vlastní žáky
Najděte si trpělivého spojence, jemuž zkusíte každou lekci převyprávět a vysvětlit - nejlépe někoho, kdo je proti vám začátečník nebo kdo mluví alespoň stejně a zahraje vám nechápavého. Když něco vysvětlujete, sami se učíte. Příprava a pak vlastní vysvětlování znásobuje ve vašem mozku paměťové a studijní pochody.