9. října 1938 - narozen ve Štýrském Hradci.
1948-1956 - absolvoval humanitní gymnázium ve Vídni.
1956-1961 - studium práv a politologie na univerzitě ve Vídni; zisk titulu doktor práv.
1963-1975 - tajemník parlamentního klubu Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ).
1968 - oženil se; s manželkou Margit má syna Philipa a dceru Lisu.
1971-1983 - poslanec parlamentu (Národní rady).
1975-1983 - předseda parlamentního klubu SPÖ.
1979-2004 - místopředseda SPÖ.
1983-1987 - ministr pro vědu a výzkum.
1987-2004 - poslanec parlamentu (Národní rady).
1987-1990 - předseda parlamentního klubu SPÖ.
1990-2002 - předseda parlamentu (Národní rady).
1992-2004 - místopředseda Strany evropských socialistů (PES).
1994 - jmenován řádným profesorem.
2002-2004 - místopředseda parlamentu (Národní rady).
Duben 2004 - zvolen prezidentem Rakouska; úřadu se ujal 8. července 2004.
Duben 2010 - podle odhadů potvrzen prezidentem i na druhé funkční období.
Prezidentem Rakouska v příštím funkčním období zůstane Heinz Fischer. Podle odhadů dnes zvítězil ve volbách a získal zhruba čtyři pětiny hlasů. Jak vyplývá z propočtů agentury SORA, které zveřejnila rakouská veřejnoprávní televize ORF, získal téměř 79 procent hlasů.
Svůj hlas přišlo podle zjištění odevzdat necelých 49 procent voličů, což znamená rekordně nízkou volební účast. Při posledních volbách byla účast zhruba 72 procent.
Celkem k volbám mohlo jít přes 6,35 milionu Rakušanů a Rakušanek starších 16 let. Zhruba 900.000 voličů mělo jít k volebním urnám vůbec poprvé.
Dosavadní prezident neměl před volbou vážného soupeře, svůj šestiletý mandát kandidát sociálních demokratů tak obhájil už v prvním kole.
Fischerova protikandidátka populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Barbara Rosenkranzová podle agentury SORA získala 15,5 procenta hlasů. Šéf Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring, který trojici kandidátů uzavíral, obdržel 5,8 procenta hlasů.
Voličů přišlo málo, prý nedostali doporučení
Jedenasedmdesátiletý Fischer by měl své druhé funkční období zahájit 8. července. Před šesti lety získal ve volbách 55,7 procenta hlasů. Nyní si tedy výrazně polepšil. První výsledky přijal s radostí a úsměvem. Nechtěl je ale zatím komentovat.
"Mám radost za něj (za Fischera) i za Rakousko. Je to dobrý den. Moje srdce se směje," řekl sociálně demokratický kancléř Werner Faymann. Podle něj je to Fischerův úspěch. Zklamala ho ale nízká volební účast. Přičítá ji i tomu, že vládní lidovci svým voličům před volbami nedali žádné doporučení a nepodpořili Fischerovu kandidaturu. Lidovci to odmítli.
Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache na počátku volebního boje sebevědomě doufal v zisk 35 procent pro Rosenkranzovou. "Zažili jsme hon na čarodějnice a vzhledem k němu a mediální kampani jsme dosáhli pozoruhodného výsledku," řekl zjevně zklamaný Strache. Pogratuloval Fischerovi k jeho znovuzvolení. Podle něj to ale není žádný důvod k radosti kvůli nízké volební účasti.
Proti Rosenkranzové se v Rakousku zvedla vlna odporu. V rozhlase se zmínila o tom, že by se měl zrušit poválečný zákon o zákazu nacismu, protože odporuje svobodě slova a vyjadřování. Pak tvrdila, že média její slova překroutila. Před notářem stvrdila podpisem, že odmítá nacistickou ideologii. Po skončení voleb dnes řekla, že sice není šťastná, ale s výsledkem je vzhledem k okolnostem spokojená. Předvolební boj podle ní nebyl čestný.
Fischerův triumf byl jasný
Navýsost spokojený byl podle svých slov i Gehring. Začal prý z nuly, takže každý hlas je vlastně úspěch. Původně doufal, že se s Fischerem utká ve druhém kole voleb. Za to, že cíle nedosáhl, prý může nízká volební účast.
Podle průzkumů lidé nepřišli k volbám hlavně proto, že je kandidáti nezaujali. Dalším důvodem bylo to, že byl výsledek předem jasný. Jiné zas politika nezajímala či úřad prezidenta je podle nich zbytečný.
Volební účast bude nakonec podle expertů o několik málo procent vyšší díky voličům, kteří volili mimo své bydliště či korespondenčně. Konečné výsledky budou známy 30. dubna, kdy vyprší lhůta pro doručení hlasovacích lístků poštou.
