Brano Group
- Jedná se o největšího výrobce automobilových dílů v českém vlastnictví. - Majitelem firmy je Pavel Juříček. - V současné době má společnost 2284 zaměstnanců, z toho v cizině 25. - Loňské tržby činily tři miliardy korun. - Firma navazuje na tradice podniku Branecké železárny, který před rokem 1990 vyráběl zavírače dveří, stavební kování a automobilové díly. - V roce 2001 Brano převzalo firmu Ateso, část někdejšího podniku Autobrzdy. Získalo tak závody v Jilemnici a Rakovníku. 3,5 miliardy korun mají být letošní tržby Brano Group.

Automobilky působící v Česku přežily krizi relativně dobře. Tuzemští výrobci dílů však dodávají i zahraničním značkám a některé z nich se v »hubených« letech potýkaly se závažnými problémy.

»Na dodavatele automobilek, tak krize dopadla mnohem silněji,« shrnuje situaci své firmy i dalších českých výrobců autodílů Pavel Juříček, předseda představenstva společnosti Brano Group.

I když se výroba dílů pomalu vrací na předkrizovou úroveň, Brano zkouší štěstí i v jiných oborech.

Dveře, auto a teď vozík

V Evropě zaznamenalo Brano propad objednávek zejména od značek Peugeot, BMW a Mercedes.

Největší problémy však měly americké automobilky. »Bylo období, kdy společnost General Motors od nás devět měsíců neodebrala jedinou součástku,« líčí Juříček.

Jeho slova potvrzuje Ladislav Kröbl, jednatel společností Behr Czech Mnichovo Hradiště a Behr Ostrava, které vyrábějí chladicí a klimatizační systémy automobilů.

»Mezi výrobci osobních aut na tom byla skupina General Motors opravdu velmi špatně,« říká Kröbl.

Ze čtyř miliard ročních tržeb v roce 2008 Brano v roce 2009 spadlo na 2,5 miliardy. Pak ovšem zabrala opatření některých evropských vlád na obměnu vozového parku, takže v roce 2010 tržby překročily tři miliardy korun.

»Bez německého a francouzského šrotovného by sedmdesát procent firem dodávajících evropským automobilkám zkrachovalo,« tvrdí Juříček.

Počet zaměstnanců skupiny činil před krizí 2500, během ní klesl zhruba o 500 a v současné době dosahuje asi 2300 lidí.

Výroba v Branu již běží téměř na předkrizové úrovni. Automobilky však zesílily tlak na snížení cen dílů. Ty klesly o 10 až 20 procent, takže pro letošní rok odhaduje vedení firmy hodnotu tržeb na 3,5 miliardy korun.

Juříček proto hledá další možnosti. Byl to sice on, kdo společnost kdysi proslavenou výrobou zavíračů dveří »Brano zavírá samo« přeorientoval v 90. letech téměř výhradně na díly aut, v poslední době se však poohlíží i jinde.

Nedávno koupil a do skupiny začlenil společnost Mora-Top, jež vyrábí kotle na ohřev vody do domácností.

Brano rovněž nyní spolu s odborníky z vysokých škol vyvíjí nový invalidní vozík, který by se měl vyrábět v rakovnickém závodě.

»Překvapila mě totiž cena těchto vozíků, která začíná na 120 tisících korun,« říká ředitel. »Nechce se nám věřit, že by to nešlo podstatně levněji. Výrobci invalidních vozíků zřejmě nemají se snižováním nákladů takové zkušenosti, jako má automobilový průmysl,« doplňuje.

Odtučňovací kůra

Další vývojové projekty ovšem cílí k autům. Brano Group letos například dokončila vývoj plastového automobilového zvedáku, který je výrazně lehčí než současné kovové »hevery«.

Nový výrobek nyní firma začala představovat automobilkám. Největší zájem podle Juříčka projevují menší firmy montující drahé sporťáky.

»Vyvinuli jsme také bezolovnatou baterii, která stejně jako běžné olovnaté funguje i v mrazu,« tvrdí Juříček.

Firma ji testovala i při teplotě minus dvacet stupňů Celsia. První tři prototypy se už zkoušejí v autech.

»Běžná odpovídající baterie váží 13 kilogramů, naše jen 7,24 kilogramu,« uvádí Juříček.

Skupina Brano chce nový typ ekologických automobilových baterií nabídnout nejprve na sekundární trh - čili jako náhradní díl - později přímo výrobcům aut. V hledáčku má zejména luxusní značky.

Firma se ovšem věnuje i vývoji běžných automobilových součástek. Například pro chystanou třetí generaci vozů Škoda Octavia bude Brano dodávat víčko palivové nádrže a zámek přední kapoty.

Do škodovek nižší střední třídy (pracovně nazvaných A-Entry), jež se začnou vyrábět v příštím roce, bude dodávat zámek přední kapoty.

Naproti tomu na mini vozy značek VW, Škoda a Seat, které se letos začnou montovat v Bratislavě, Brano nezískalo žádnou zakázku.

Firma si to však vynahradila jinde. »V posledních letech se nám podařil průnik k francouzské značce Peugeot a do Fiatu, kde jsme získali zakázky na výrobu zámků sedaček,« podotýká Juříček. V rámci skupiny Fiat jde přitom i o vozy prestižní značky Alfa Romeo.

Letos těchto zámků vyrobí Brano šest milionů kusů.

Cesta do Afriky

Firma se sídlem v Hradci nad Moravicí působí v řadě českých měst. V samotném Hradci má slévárnu a nástrojárnu, vyrábí tam dveřní systémy a zámky, díly motorů a převodovek, zvedáky a zavírače.

Závod v Rakovníku vyrábí zejména pedálové systémy a jejich díly, v Jilemnici firma vyrábí tlumiče, topení a houkačky pro užitková auta, v Olomouci například páky ručních brzd a pedály pro japonské automobilky.

Plastové díly pro vlastní potřebu i externí zákazníky vyrábí Brano v Zubří, povrchovou úpravou se zabývá dceřiná společnost v Litovli, velké vývojové pracoviště má Brano Group v Jablonci nad Nisou.

Letos chce Juříček spustit v Jihoafrické republice výrobu pedálů pro vozy Volkswagen.

»Na konci srpna tam jedu představit nového českého ředitele, celkem tam bude pracovat patnáct lidí,« říká Juříček.

V čínské Šanghaji se právě dokončuje výstavba závodu, v kterém bude mít Brano Group pronajatých 1400 metrů výrobní plochy.

»Získali jsme tam tři projekty, budeme dodávat díly nedalekým závodům automobilek Volvo, GM a VW,« podotýká ředitel.

V Rusku už běží výroba zámků pro tamní trh. Naproti tomu Brano prodalo slovenskou slévárnu a společnost také odstoupila od svých někdejších plánů v Mexiku, kde chtěla rovněž vyrábět díly aut.

Dodavatelé ožili

Po značných poklesech produkce v letech ekonomické recese se tržby tuzemských výrobců dílů meziročně zvýšily zhruba o 16 procent.

Prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn zdůrazňuje, že navzdory pesimistickým předpovědím z České republiky během krize téměř žádný výrobce automobilových dílů neodešel.

V roce 2010 se dodavatelé na souhrnném objemu produkce českého automobilového průmyslu podíleli zhruba ze 47 procent a na exportu ze 40 procent. To jsou prakticky stejné hodnoty jako v roce 2009.

Na celkovém počtu pracovníků v českém automobilovém průmyslu se výrobci dílů podílejí asi z 67 procent.

Petr Korbel

Související