Poslanecká sněmovna podpořila poslaneckou i prakticky totožnou senátní ústavní předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Novela by zrušila doživotní imunitu, ta by trvala jen po dobu mandátu.

Ústavní novela míří do ústavně-právního výboru. Totožnou poslaneckou předlohu Sněmovna schválila už v únoru. Později ale narazila v Senátu, kde ji senátoři kvůli absencím nepřijali o dva hlasy. Poslanci a členové horní komory obratem předložili úpravu znovu, navíc každou vlastní.

Podle senátora Miroslava Nenutila (ČSSD) se poslanecká a senátní předloha liší jen v účinnosti. Ta poslanecká by měla být účinná dnem vyhlášení, senátní pak první den druhého kalendářního měsíce od vyhlášení.

Jedna z předkladatelek poslaneckého návrhu Kateřina Klasnová (VV) označila současnou doživotní trestněprávní imunitu za anomálii. Podobně se vyjádřila i zpravodajka Ivana Weberová (ODS). "Současná podoba imunity je excesivní realitou," uvedla.

Naopak Daniel Korte (TOP 09 a Starostové) pokládá ústavní novelu za čirý populismus. Je podle něho zbytečná, a dokonce škodlivá. Také Boris Šťastný (ODS) tvrdí, že by bylo špatné, kdyby poslanec mohl být popotahován po skončení mandátu.

Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem.

Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.

Takzvané přestupkové imunity se návrh netýká. Zákonodárci si mohou vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.