Česká spořitelna se distancuje od sKaret. Kvůli změnám ministryně Müllerové

Česká spořitelna soudí, že její účast na projektu sKaret ztrácí smysl, a to kvůli změnám, se kterými ve středu přišlo ministerstvo práce. Oznámila to v tiskové zprávě. Podle navrhovaných změn by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by chtěl sociální kartu používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Dosud ho příjemci dávek museli mít automaticky. "Jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje, uvedla spořitelna.

Spořitelna uvádí, že varianta omezit funkci sKarty na pouhý identifikační nástroj, tedy bez účtu umožňujícího výplatu dávek, zásadním způsobem omezuje původní záměr. Omezuje prý i společnou dohodu mezi Českou spořitelnou, ministerstvem práce, předsedou vlády Petrem Nečasem a Českou poštou z loňského prosince.

"Prosincová dohoda byla čtyřstranná, a tudíž i ukončení dohody by se mělo odehrát za účasti všech čtyř stran. Nicméně jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje a účast banky na projektu tímto objektivně ztrácí nejen smysl," stojí v prohlášení ČS.

Smlouvu na provozování sKaret měla do roku 2024 Česká spořitelna. Příjemci dávek u ní mají k sociální kartě účet, na něj jim peníze od státu putují. Řada lidí si je odtud ale rovnou nechává převádět na své konto. Po kritice se loni premiér a ministryně s bankou dohodli na změně pravidel. Podle dohody měly karty sloužit povinně jako průkaz, jejich používání k placení či výběru z bankomatů mělo být dobrovolné.

Ministryně práce Ludmila Müllerová v lednu předložila teze pro změnu zákonů. Příjemce si mohl vybrat, zda chce dávky dostávat rovnou od státu na své konto či poštou, nebo zda je chce na účet k sKartě. Ten by zřejmě mohli mít jen ti, kteří by si ho nechali zřídit. Pokud by postižení chtěli s sKartou platit či vybírat peníze, museli by nejspíš mít sociální karty dvě - jednu platební a jednu jako průkaz.

Ministerstvo zvažovalo i ukončení projektu. Tak, jak je nyní nastavený, se prý jeví asi jako zbytečný. I o této možnosti by se tedy prý mohlo jednat. Zrušení sKaret navrhují senátoři. Zákonodárci ČSSD se obrátili kvůli tomu i na Ústavní soud. Podle rady postižených a lidovců by při ukončení či omezení provozu karet Česku mohly hrozit arbitráže, přesto ale žádali rychlé zastavení projektu.

Ke kritikům nynější podoby systému patří také poslankyně ODS Lenka Kohoutová. Pokud by podle ní Müllerová paragrafy nepředložila do poloviny března, sama navrhne utlumení projektu. "Zůstal by absolutně dobrovolný, nebyl by vůbec povinný, aby nestigmatizoval lidi," řekla Kohoutová. Podle ní legislativní rada vlády zatím návrhy paragrafů nedostala. Poslankyně uvedla, že koaliční smlouva zmiňuje elektronický systém k zabránění zneužívání dávek. To ale sKarty neumějí, dodala.

Smlouvu se spořitelnou podepsal někdejší náměstek na ministerstvu Vladimír Šiška, jehož loni policie obvinila z podplácení. Podle kontraktu má přes sKarty putovat 98 procent dávek a banka očekává, že by se přes ně posílaly v budoucnu i penze. Pokud by musela systém dlouhodobě dotovat, má právo vyzvat ministerstvo k jednání o kompenzaci. Generální ředitel spořitelny Pavel Kysilka novinářům už dřív řekl, že "jediným skutečným výnosem" budou provize od obchodníků, když budou lidé s sKartou platit. Podle mluvčí ministerstva Štěpánky Filipové jednání se spořitelnou o změně smlouvy ještě neskončila.