Častější sprchování, lepší jídlo i zajištění práce. Rath chce lepší vazbu, vláda to odmítne

Častější sprchování, vlastní oblečení, lepší jídlo, přístup k internetu, každodenní telefonování s blízkými, hodinku soukromí s manželkou či přítelkyní i pobyt stíhaných matek s dětmi chce v českých vazebních věznicích prosadit poslanec David Rath.

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD na vlastní kůži zjišťuje, jaké podmínky ve věznicích panují. Do vazby se dostal loni v březnu, když jej detektivové po několikaměsíčním sledování přistihli, jak si z domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a jejího přítele Petra Kotta odnáší v krabici od bot sedm milionů korun.

„Zákon o výkonu vazby je z roku 1993 a zákon o výkonu trestu odnětí svobody z roku 1999, a oba v mnoha ohledech odrážejí tehdejší stav společnosti. Řada ustanovení již neodpovídá dnešní situaci. Toto se týká především možnosti telefonování nebo používání televize či radiopřijímače nebo podmínek celotělové hygieny či udržení kontaktů zejména s rodinnými příslušníky a osobami blízkými,“ odůvodňuje svůj návrh novely zákona poslanec Rath.

Chcete vědět, jak si David Rath představuje změny ve výkonu vazby? Podívejte se na návrh

Na vládě s ním ale ve středu odpoledne nepochodí, ministerstvo spravedlnosti bude žádat jeho zamítnutí. „Přestože návrh obsahuje některá dílčí zlepšení, o kterých je možné samostatně uvažovat, jako například možnost, že by si odsouzený mohl připlatit za lepší hygienické podmínky, jako k celku je stanovisko ministerstva negativní,“ říká k materiálu mluvčí resortu Štěpánka Čechová. 

To potvrzuje i první náměstek ministra Daniel Volák, podle něhož jsou "některé prvky dílčím způsobem využitelné, ale v jiném rozsahu, než navrhuje poslanec".

Myslí tím především návrh takzvaného nařízeného pobytu, kdy obviněný nemusí do vazby, ale je hlídán prostřednictvím elektronického náramku a kontrolován probačním úředníkem. „Hlavním principem navrhované změny je stanovit obdobnou možnost jako v případě nahrazení výkonu trestu odnětí svobody trestem domácího vězení,“ vysvětluje Rath.

S tím v budoucnosti počítá i ministerstvo. „V létě by mělo být dokončeno výběrové řízení na elektronický monitoring odsouzených, který pak bude plošně po celé republice využíván. Myslím, že bychom jej měli půl roku až rok využívat a teprve poté jej případně zavést i pro vazební trestní řízení. Je to směr, se kterým počítáme,“ potvrzuje náměstek Volák.

O čem naopak ministerstvo spravedlnosti nechce ani slyšet, je pobyt nezletilých dětí ve vazbě společně s matkami. Rath navrhuje, že ženy by u sebe mohly mít děti až do doby, než začnou chodit do základní školy, nebo se s nimi alespoň každý den minimálně dvě hodiny stýkat.

Náměstek Daniel Volák to však odmítá. „Ve Světlé nad Sázavou, kde speciální areál věznice připomíná původní školu v přírodě, to možné je, ale u vazebních věznic to nepřichází v úvahu, protože by to mělo negativní dopad na děti. Tady se jednoznačně opíráme o názory odborníků,“ říká.

Podle něj je také nemožné, aby vězeňská služba zajišťovala obviněným povinně práci, pokud o ni požádají, jak se domnívá Rath. „O to se samozřejmě snažíme, ale práce prostě není,“ tvrdí Volák.

Unie státních zástupců Rathův návrh odmítla slovy své prezidentky a šéfky pražského vrchního státního zastupitelství Lenky Bradáčové komentovat.