Prezidentovi Miloši Zemanovi Senát schválil kandidaturu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího soudu Ludvíka Davida.

Naopak Miloslav Výborný se znovu ústavním soudcem nestane. Senátní ústavně-právní výbor nominaci Výborného nedoporučil, i když mu výbor pro lidská práva vyjádřil podporu. Senátoři z řad ČSSD, která má v horní komoře většinu, mu také nemohou zapomenout jeho postoj k předchozím stížnostem, například k poplatkům ve zdravotnictví. Senát ve čtvrteční tajné volbě nedal souhlas s jeho jmenováním, chyběl k tomu jediný hlas.

Nejvíce hlasů získal David, a to 67 ze 73 odevzdaných. Rychetský obdržel 62 hlasů a Šimáčková 59. Výbornému dalo hlas pouze 36 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Tomáš Kladívko (ODS). "I ti, co byli nezvoleni, prostě nedopadli tak špatně, poznamenal k výsledku místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach. Zeman, který přišel do Senátu svou nominaci zdůvodnit, na výsledek hlasování nevyčkal a ze sídla horní komory odjel ještě před volbou.

Někdejší ministr obrany, předseda Legislativní rady vlády a šéf sněmovního ústavně právního výboru za KDU-ČSL Výborný byl ústavním soudcem do začátku letošního června, podílel se mimo jiné na zamítnutí levicové ústavní stížnosti na církevní restituce, což mu někteří levicoví senátoři připomenuli. Výborný k tomu ještě před volbou uvedl, že není personálně korumpovatelný, že tedy nerozhodoval podle toho, aby byl znovu zvolen, a že občas rozhodoval i k nelibosti vlády a bývalého prezidenta.

Zeman nominaci Výborného a Rychetského zdůvodnil mimo jiné tím, že "jejich setrvání ve funkci je jediným přijatelným způsobem, jak zajistit doktrinální a judiciální kontinuitu Ústavního soudu". Podle něj se totiž nyní tento soud neobmění personálně pouze částečně, "ale utváří se zcela nový soudcovský sbor".

A kdo jsou budoucí ústavní soudci?

Pavel Rychetský Pavel Rychetský

Pavel Rychetský (narozen 1943) byl jedním ze čtyř ústavních soudců, kteří se postavili proti současné podobě církevních restitucí. Pozastavoval se především nad výší finančního odškodnění nebo nestranností zákona. Kriticky se také vyjadřoval ke Klausově amnestii.

S bývalým prezidentem se střetnul mnohokrát například v otázce Lisabonské smlouvy nebo zamítnutí předčasných voleb po pádu druhé Topolánkovy vlády. Rychetský jako předseda soudu také musel mnohokrát čelit kritice prezidenta Klause, že jeho instituce příliš zasahuje do politického dění. Kroky soudu označil tehdejší prezident za „soudcokracii“. Rychetský mu kontroval, že nepochopil roli, jakou by měl Ústavní soud vykonávat.

Rychetského vztahy se současným prezidentem jsou o poznání lepší. Rychetský v minulosti opakované volení ústavních soudců kritizoval, Zeman ale znovuzvolení současného předsedy Ústavního soudu označil za „jediný přijatelný způsob, který může zajistit jeho kontinuitu“. Rychetského taky zmiňoval jako vhodnou osobnost pro tuto funkci již v době prezidentské kampaně.

Oba muže navíc spojuje společná minulost i přátelství. Rychetský zastával funkci ministra spravedlnosti i místopředsedy Zemanovy vlády v devadesátých letech. Jeho politická činnost ovšem začala mnohem dřív.

V době uvolnění v 60. letech byl krátkou dobu členem KSČ, kvůli jeho nesouhlasu s některými kroky režimu se však postupně přesunul do okruhu disentu, kde navázal blízké vztahy třeba s Petrem Pithartem nebo Jiřím Dienstbierem starším. Stal se jedním ze signatářů Charty 77, vydával v samizdatových novinách pod pseudonymem Jurist.

Po sametové revoluci se okamžitě zapojil do Občasného hnutí a posléze v roce 1992 do sociální demokracie. V jejích barvách usedl do Senátu v roce 1998 a přímo z něj přešel do Ústavního soudu. Senátní lavice vyměnil za soudcovský talár v roce 2003.

0620CR SENAT ZEMAN SOUD USTAVNI 3 021Ludvík David

Ludvík David (narozen 1951) vystudoval brněnskou právnickou fakultu. V 80. letech pracoval jako podnikový právník a advokát. V 90. letech začal kariéru soudce u Městského soudu v Brně. Mezi lety 2000–2002 působil u brněnského Krajského soudu.

Od roku 2002 je David soudcem Nejvyššího soudu v Brně. V roce 2007 odstoupil spolu s dalšími dvěma členy ze soudcovské rady, která je poradním orgánem předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Nesouhlasil se způsobem, jakým Brožová chtěla přijímat na soud nové lidi.

David před šesti lety v jednom rozhovoru řekl, že před zákony by se nemělo 'klečet', ale měly by sloužit spíš jako pomocník, což podle něj Ústavní soud pomáhá naplňovat lépe než obecné soudy.

V současnosti externě přednáší občanské právo na olomoucké a brněnské právnické fakultě a je spoluautorem několika odborných publikací včetně komentáře k občanskému soudnímu řádu.

0620CR SENAT ZEMAN SOUD USTAVNI OPRAVA 019Kateřina Šimáčková

Kateřina Šimáčková (narozena 1966) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2008 je členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. Poslední čtyři roky zastává funkci soudkyně Nejvyššího správního soudu.

Šimáčková je známá svými konzervativními názory, patří mezi zastánce církevních restitucí a nesouhlasí s privatizacemi. Před měsícem řešila chybu Ministerstva životního prostředí, které povolilo bytovou výstavbu v oblasti pražského Milíčovského lesa a rybníků, kde žijí ohrožené a chráněné druhy zvířat.

V poslední době se věnuje především lidským právům a problematice právní pomoci nemajetným. Vydala také několik publikací, naposledy studii Denegatio iustitiae aneb Zamyšlení nad nejnespravedlivějšími rozsudky.

Několik let působí na brněnské Právnické fakultě jako odborná asistentka na katedře ústavního práva a politologie, kde vyučuje například státovědu a ústavní, mediální a církevní právo.

Z posledních čtyř kandidátů na ústavní soudce získala pouze Šimáčková v senátním ústavně-právním výboru plný počet bodů, rovněž výbor pro lidská práva doporučil Šimáčkovou jednomyslně.