Po více než půlročním působení úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka bude mít Česká republika opět vládu s politickým mandátem.
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje trojkoaliční kabinet ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Vláda ještě ten den zasedne k prvnímu jednání, zabývat se bude mimo jiné legislativním plánem a programovým prohlášením.
Jmenování vlády předcházely minulý a tento týden prezidentovy schůzky s uchazeči o ministerská křesla. Zeman totiž dříve uvedl, že k některým ministrům má výhrady a že jmenování kandidátů, které mu navrhl premiér, nepovažuje za automatické.
Posledními dvěma takovými schůzkami bylo dnešní setkání prezidenta s budoucím ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a s Jiřím Dienstbierem (oba ČSSD), který bude ministrem pro lidská práva.
Budoucí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se na úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem shodl v politice týkající se EU, naopak neshody měli kolem Blízkého východu.
Zeman i Zaorálek jsou příznivci vstřícného postoje vůči EU a nechtějí stát mimo hlavní proud integrace.
V otázce Blízkého východu je Zeman znám mimo jiné jako velký přítel Izraele a i v EU je Česko na straně nejbližších spojenců Izraele.
Konflikt mezi Izraelci a Palestinci Zaorálek konkrétně nezmínil, hovořil jen o "vyrovnanějším" postoji ČR.
"Prezident ví, že chci prosazovat vyrovnanější politiku v oblasti Středního východu... Tak jsme si vyjasňovali, co to konkrétněji znamená. Jestli tyto jiné důrazy mohou znamenat, že bychom věci formulovali jinak," uvedl Zaorálek. "Fatální spor" ale nečeká a chce s hlavou státu dál diskutovat.
Středním východem jsou označovány země Arabského poloostrova, běžněji se užívá označení Blízký východ.
Zeman testoval Stropnického z počtu tanků. Pak prý slíbil, že ho jmenuje - čtěte ZDE
Zeman jmenuje vládu ve středu. Mládkovi dal „pár otcovských rad“ o prověrce - čtěte ZDE
Zaorálek také oznámil, že jeho prvním náměstkem na ministerstvu bude bývalý šéf Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák. Nyní tuto funkci zastává Jiří Schneider.
Se Zemanem Zaorálek hovořil také o procesu jmenování velvyslanců, vymezili si prý kriteria pro jednotlivé adepty. Na schůzce padla i konkrétní jména, Zeman podle Zaorálka zmínil některé osobnosti, které mu jsou blízké.
Objevují se spekulace o ministrech úřednické vlády, kterou loni prosadil Zeman. Jméno odstupujícího šéfa resortu financí Jana Fischera padalo v souvislosti s možným diplomatickým angažmá v Izraeli nebo Lucembursku.
O diplomacii by mohl mít zájem i končící ministr životního prostředí Tomáš Podivínský (KDU-ČSL), který je údajně stále zaměstnancem ministerstva zahraničí. V minulosti pracoval na ambasádě v Rakousku a konzulátu v Drážďanech.
Prezidentská kancelář uvádí, že se chce s novou vládou dohodnout tak, aby se neopakovala loňská situace, kdy proces výměny velvyslanců byl na čas zablokován sporem Zemana a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09).
Mezi Zaorálkem a Zemanem dlouhodobě panují napjaté vztahy. Zaorálkovo jméno bývá zmiňováno v souvislosti se skupinou 27 zákonodárců ČSSD, kteří v roce 2003 nepodpořili Zemana při volbě hlavy státu.
Na Hrad se tehdy kvůli tomu dostal Klaus. Loni v prosinci Právo napsalo, že Zaorálka Zeman nikdy ministrem nejmenuje. Nakonec ho designovaný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) do vlády prosadil.
Dienstbier chce úřad rozšířit
Poklidně probíhala i schůzka prezidenta s budoucím ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem, s kterým nemá Zeman ideální vztahy kvůli tomu, že ho Dienstbier loni kritizoval coby svého protikandidáta v prezidentské volbě.
"Byla to věcná debata, nebavili jsme se výhradně o legislativě a lidských právech. Zabrousili jsme i do jiných oblastí našeho politického života," řekl Dienstbier po setkání s prezidentem.
V úřadu vlády bude mít pod sebou legislativní a lidskoprávní sekci. Obě podle něj fungují "v zásadě dobře" a velké změny tak nechystá.
Plánuje ale rozšíření lidskoprávní sekce. Pod hlavičku úřadu vlády by se mohla vrátit třeba vládní rada pro rovné příležitosti, kterou někdejší kabinet Petra Nečase (ODS) odsunul na ministerstvo práce.
Lidskoprávní sekce by podle něj opět měla také mít některé kompetence, které se týkají evropské agendy. "Jsou to spíš otázky posílení, než že bych chtěl vyvolat nějaké zemětřesení," uvedl.
Dienstbier už dřív řekl, že nejvíc času chce věnovat řešení problému sociálního vyloučení. Přispět chce k přijetí zákona o sociálním bydlení.
Prosazovat chce opatření na podporu rovných šancí pro muže a ženy. Mezi ně patří třeba dostatek školek, aby mohli do práce chodit oba rodiče. Budoucí ministr by byl rád, aby nárok každého dítěte na místo ve školce byl uzákoněn.
Plánuje také novelu, která by umožnila registrovaným partnerům adoptovat biologického potomka svého protějšku.
Ochránci lidských práv vkládají do Dienstbiera nemalé naděje. Věří, že se podaří obrátit na problematiku větší pozornost a politici se jí začnou víc věnovat.
"Nedělám si iluze, že by se mně mohlo podařit sto procent toho, co někdo očekává," upozorinl ale v úterý Dienstbier.
