V druhé polovině září agentura STEM zveřejnila předvolební průzkum, podle kterého TOP 09 v Praze získá 14 procent hlasů, a skončí tak na druhém místě. Začátkem října ale Median oznámil, že TOP 09 má nakročeno k vítězství, protože by mohla získat 29,5 procenta hlasů.

Ačkoli se může zdát, že strana během dvou týdnů počet svých voličů zdvojnásobila, není tomu tak. Každá agentura používá jiné metody, a proto se výsledky tak liší.

Lidé musejí například rozlišovat mezi volebním modelem, prognózou, potenciálem a stranickými preferencemi. Důležité je také zjistit, jestli výzkumníci sbírali data osobně, telefonicky, nebo po internetu.

Hospodářské noviny sestavily návod, jak se v předvolebních průzkumech orientovat a na co si dát pozor.

Stranické preference, volební model, volební potenciál, volební prognóza

Agentury většinou zveřejňují stranické preference. Ty ale zahrnují i nerozhodnuté voliče a lidi, kteří k urnám nepůjdou. "Je to podle mě nešťastný produkt, v minulosti často vedl k dezinterpretacím výzkumu. S předpovědí výsledků nemá v podstatě nic společného, protože tam jsou i nerozhodnutí a nevoliči," říká politolog Tomáš Lebeda.

Přesnější je volební model. Ten počítá pouze s lidmi, kteří jsou rozhodnuti svůj hlas některé ze stran dát. Reálný výsledek tak předpovídá přesněji.

Rozdíl je také v přepočítávání hlasů stran, které skončí pod pěti procenty. V odhadu stranických preferencí se jejich výsledek zveřejní mezi ostatními, naopak volební model jejich hlasy rozpočítá stranám, které uspěly - tedy tak, jak se tomu děje po volbách.

Před letošními volbami se ale stále častěji objevuje ještě další produkt - volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent by strany získaly, kdyby jim dali hlas všichni lidé, kteří jejich volbu zvažují. Proto součet procent všech stran v daném průzkumu je vyšší než sto.

Zcela nejpřesnější je volební prognóza, které se ale většina agentur bojí. Data nasbírají tazatelé stejným způsobem, liší se ovšem způsob jejich zpracování.

Agentura totiž musí využít i dlouhodobé zkušenosti s chováním voličů. Například v konečném výsledku přidá hlasy KSČM, protože řada lidí se v dotazníku k volbě komunistů nepřiznává. "Agentura by měla už vědět, kteří dotázaní respondenti k volbám reálně přijdou a kteří ne. Pak musí mít ještě zkušenosti, že k volbě některých stran se voliči přiznávají méně ochotně," říká Lebeda s tím, že v zahraničí jsou volební prognózy zcela běžné.

Sběr dat: osobní, telefonické nebo on-line dotazování

Existují tři druhy sběru dat - osobní, telefonické a internetové dotazování. Oslovení odborníci se shodují, že nejpřesnější je osobní a telefonická metoda. "Telefonické průzkumy dokážou být někdy dokonce kvalitnější, protože odpadá ten faktor, že někoho musíte pustit domů, bavit se s ním osobně," říká politolog Tomáš Lebeda.

Nejméně přesné jsou naopak průzkumy, které vycházejí z internetového dotazování. "Už ta základní premisa, že vzorek je reprezentativní, nemůže být naplněna, když k internetu nemá přístup celá populace," varuje Lebeda.

ANKETA
Rozhodujete se ve volbách i podle toho, kolik procent mají strany v průzkumech?
ANO
48 (12%)
NE
346 (86%)
NEVÍM
7 (2%)

A výsledky se často opravdu liší podle toho, jakým způsobem je výzkumníci zjišťovali. Například agentury Median a Phoenix před pár dny zveřejnily volební potenciály. A zatímco pražská trojkoalice (Strana zelených + KDU-ČSL + Starostové a nezávislí) má u Phoenixu, který se ptal po internetu, potenciál jen 8,8 procenta, tak u Medianu, jehož výzkumníci s lidmi přímo mluvili, téměř 19 procent.

Ideální počet respondentů a statistická chyba

Počet lidí, kteří v průzkumu odpoví, by podle expertů neměl být nižší než jeden tisíc. "Ideální počet je osm milionů. Nicméně pokud se spokojíte se statisticky přijatelným rizikem chyby, potom je oněch tisíc respondentů dostačující," říká sociolog Petr Hampl.

Podle Tomáše Lebedy ale počet není všechno. Průzkum by měl hlavně co nejpřesněji odrážet obraz celé populace - zohlednit věk, vzdělání, pohlaví i bydliště tak, aby počty respondentů podle jednotlivých sociodemografických charakteristik ve vzorku odpovídaly struktuře populace.

"Když máte kvalitní výběr, pak skutečně můžete ovlivnit konfidenční interval neboli statistickou chybu," říká.

Jako statistická chyba pro průzkum s tisícem respondentů se uvádějí dvě procenta. Pokud tedy strana získá v preferencích čtyři procenta, měly by agentury výsledek interpretovat, že strana může mít reálně mezi dvěma a šesti procenty.

Čím vyšší je počet dotázaných, tím menší je prostor pro statistickou chybu. "Když ale budete mít tisíc kvalitně sebraných respondentů, je to nesrovnatelně lepší, než když budete mít špatně sebraných dvacet tisíc," dodává Lebeda.

Jak přistupovat k průzkumům na objednávku

Průzkumy, které si zadaly samy politické strany, jsou podle expertů nejméně věrohodné. Lebeda tvrdí, že takové výsledky by se vůbec neměly objevovat v médiích.

"I kdybychom předpokládali, že výzkum je naprosto korektní, tak je to pořád politická strana, která rozhoduje, zdali a co z něj zveřejní. Strany navíc někdy používají průzkumy jako nástroj k ovlivňování veřejného mínění. A pak se můžeme ptát, jestli by se měly v médiích objevovat průzkumy, které mají za úkol přesvědčit, že strana je nad pěti procenty," říká politolog.

Právě fakt, že v průzkumu strana překročí magickou pětiprocentní hranici, je podle expertů pro voliče zásadní. "Pokud se ukážete nad pěti procenty, tak to velmi pomůže tomu, abyste byli relevantní volbou. Mně se zdá velmi pravděpodobné, že se takové průzkumy platí - Strana zelených v roce 2006, Věci veřejné v roce 2010, LEV 21 v Ústí v roce 2012," myslí si statistik Michal Škop.

Nejdůvěryhodnější jsou podle odborníků agentury, které se věnují průzkumům dlouhodobě a nezpracovávají je na objednávku určité strany.

Komunální volby se konají v pátek 10. a v sobotu 11. října. První den budou místnosti otevřené od 14 do 22 hodin, druhý pak od 8 do 14 hodin.

Kromě zastupitelstev si lidé v 27 obvodech budou vybírat i nové senátory. Druhé kolo senátních voleb se uskuteční o týden později.