Gotický hrad Pernštejn v Nedvědicích na Brněnsku se přesně před deseti lety brzy ráno ocitl v plamenech. Hasiči požár zvládli, oheň se přestal rozšiřovat, ale v centrální části hradu se propadla střecha do objektu, v němž byl uložen depozitář.

Ničivý požár patrně způsobilo samovznícení nátěrových hmot, které před požárem používali dělníci pracující na opravách podlah v sýpce. Oheň tehdy likvidovalo dvacet hasičských jednotek, přičemž hasiči dopravovali vodu na vzdálenost přibližně tří kilometrů. Obnova hradu, který ročně navštíví zhruba 80 tisíc turistů a na němž se natáčelo několik známých filmů, přišla na 59 milionů korun.

Historický původ rodu Pernštejnů i jejich hradu je neznámý. Jisté je, že hrad začal vznikat na skalnatém ostrohu někdy ve 13. století. Prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna. Hrad Pernštejn se na dlouhá léta stal stěžejním sídlem tohoto rodu. Ostatně se není čemu divit, hrad má ideální polohu na skále, která zaručuje nedobytnost.

Největší slávy hrad dosáhl na přelomu 15. a 16. století. Rod Pernštejnů se rozrostl, a tak bylo třeba malý hrádek přebudovat na velké sídlo. Byl rozšířen hradní palác a zřízeno nové nádvoří. Vznikla také první přístavba vně ohradní zdi. Hrad začal ztrácet obranný charakter a proměňoval se v obytné místo, z opevnění zůstalo jen to nejnutnější. Hradby, brány a střílny. V 16. století navštívila hrad renesance. Byly zútulňovány obytné místnosti, postaven byl také nový trakt a zařízena knihovna, která dodnes čítá okolo 13 000 svazků a listin.

Tak jak vypadal hrad v 16. století, vypadá dodnes. Tedy s malou kosmetickou úpravou. Když jej dobývali Švédové, podařilo se jim sestřelit dvě patra hranolové věže. Ta je dnes o něco nižší a s palácem ji nespojují dvě přemostění, ale jen jedno.

Nové stavební styly se exteriérů Pernštejna dotkly jen málo, s dobou šel jen interiér. A tak gotický hrad dnes skrývá zámecké místnosti, které by pod kamennou slupkou stěží někdo čekal. Fyzicky náročnější prohlídka členitého hradu umožňuje sledovat vývoj od gotické pevnosti přes renesanční palác, barokní a klasicistní interiéry až po romantismus 19. století.

Jednou z nejhonosnějších místností na hradě je Rytířský sál. Architekt zde opustil strohou gotiku a nechal místnost rozkvést pod renesančním jasem. V podobném duchu se nesou i další obytné místnosti, které patřily rodům Pernštejnů a následně Mittrowských. Je v nich více nábytku i obrazů a celkově působí útulnějším dojmem. Mimo hradní palác je přístupná temná hladomorna a honosná hradní kaple.

Hrad je otevřen veřejnosti od dubna do října. Nejprve jen o víkendech a svátcích, od května do září pak denně mimo pondělí. Základní vstupné stojí 50, 120 a 180 Kč podle zvoleného okruhu. Více informací k hradu najdete na jeho webových stránkách.