Český stát hospodařil v prvních čtyřech měsících letošního roku s prakticky vyrovnaným rozpočtem. V dubnu se sice letos poprvé dostal do schodku, ale zatím "jen" 0,4 miliardy korun. Příjmy dosud dosáhly 400 miliard korun. Jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996, uvedlo ministerstvo financí.

Oproti konci loňského dubna je to ale o 24 miliard korun horší výsledek. Tehdy stát hospodařil s celkovými výdaji ve výši 381,63 miliardy korun a s příjmy 408,21 miliardy. Příjmy státní pokladny se tak meziročně propadly o dvě procenta.

Kritici ministra financí Andreje Babiše (ANO) mu tedy i nadále mohou vyčítat nižší výběr daní. Na klíčové dani z přidané hodnoty (DPH) klesl výběr meziročně o 7,9 miliardy na celkových 76,2 miliardy korun. Ministerstvo financí, které statistiku zveřejnilo, se ale brání. K poklesu jsou podle něj objektivní důvody.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Zejména jde o vliv zadržených nadměrných odpočtů ve výši 12 miliard korun, které uměle navýšily inkaso na začátku roku 2014," uvedl úřad a dodal, že za nižším inkasem DPH je i nižší cena pohonných hmot.

O 11 miliard korun na 13,8 miliardy korun pak kleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků. Za to podle ministerstva financí může zejména předzásobení tabákovými nálepkami, k němuž obchodníci přistoupili před zvýšením spotřební daně v roce 2014.

Naopak rozpočtu pomohl meziroční růst příjmů z Evropské unie o 11 miliard korun (na celkových 82,3 miliardy) a pojistného na sociální zabezpečení o 6,6 miliardy korun (celkem 131,1 miliardy).

Koaliční partneři: vybírejte více

Lepší výběr daní od Babiše požadují i koaliční partneři. Například místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka minulý týden ministra financí vyzval, aby na vládě odprezentoval, co už jeho úřad udělal pro vyšší výběr DPH a co dále chystá. Ve výběru této daně je Česko v EU podprůměrné, říká Jurečka.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o 8,2 miliardy na 400 miliard korun a celkové výdaje stouply o 18,8 miliardy na 400,4 miliardy korun.

Meziroční pokles příjmů ovlivnil nejvíce výběr spotřební daně a daně z přidané hodnoty (DPH). Vliv u příjmů také má loňský mimořádný příjem z aukce kmitočtů ve výši 8,5 miliardy korun. Naopak pozitivně působí podle úřadu meziroční růst příjmů z EU a pojistného na sociální zabezpečení.

Koaliční strany se nyní zároveň dohadují nad konečnou podobou státního rozpočtu na rok 2016. Ministerstvo financí navrhlo schodek ve výši 70 miliard korun, ale ministři mají požadavky přesahující možnosti tohoto schodku.

ČSSD tak začíná opět volat po zvýšení daně z příjmů pro firmy. Minulý týden na jednání vlády strana navrhla zvýšit právnickým osobám daně o dva procentní body. Babiš to ale odmítá, stejně jako zástupci KDU-ČSL.