Stojí jen pár kilometrů od sebe a v obou se pečuje o seniory. Sestry tam lidem podávají léky, polohují pacienty a dezinfikují zdravotnické vybavení. Zaplaceno však dostane každé zařízení jinak.

Na vratech jim totiž visí odlišné cedule: jedna budova se jmenuje léčebna dlouhodobě nemocných a druhá domov důchodců. "V léčebně zaplatí péči pacientům pojišťovna, v domově musejí senioři odevzdat skoro celý důchod," popisuje současnou praxi mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. To by se mělo změnit.

Ministerstvo přichází s návrhem, jak financování ústavů srovnat. Zdravotní a sociální systém propojí. "Péče o seniory tak bude placena podle stejných kritérií. Bez ohledu na to, jestli lidé leží v léčebnách dlouhodobě nemocných, nebo v domovech seniorů," říká Habáň.

Péče o seniory

◼ V letech 2008 až 2013 narostl počet lůžek v domovech pro seniory o pět procent na 63 562. Naopak počet sester, které by se o ně staraly, klesal: snížil se o devět procent na 4816.
◼ Platby, jež plynou do domovů důchodců ze zdravotního systému, jsou nedostačující. Pokrývají jen 68 procent personálních nákladů na zdravotní sestry. Zbylé náklady musí krýt domovy z úhrad na sociální péči, což je ale v rozporu s platnými právními předpisy.
◼ V Česku funguje 73 léčeben dlouhodobě nemocných se 7144 lůžky, což je asi třetina všech nemocničních kapacit. Pacienty tam má na starosti 368 lékařů. V roce 2013 v LDN pobývalo 49 214 lidí a na jejich péči šlo více než 2,2 miliardy korun.
◼ V Česku v roce 2010 působilo 485 domů pro seniory s celkovou kapacitou 46 092 lůžek. O klienty v nich pečovalo 3841 zdravotníků. Náklady se vyšplhaly na 9,8 miliardy korun. Peníze posílá do domů seniorů stát, kraje a obce. Na provoz si přispívají také samotní senioři.

Už dlouho podle něj neplatí, že by se v nemocničních "eldéenkách" nacházeli jen lidé se zdravotními problémy, a naopak v domovech důchodců jen soběstační senioři.

To potvrzuje i Asociace českých a moravských nemocnic. Třetinu lůžek v nemocnicích podle ní zabírají lidé, kteří ve skutečnosti žádnou zdravotní péči nepotřebují. Jen se pro ně stále nenašlo místo v domovech důchodců.

Naopak čtvrtině seniorů v domovech důchodců zdravotní péče schází. Šéf nemocniční asociace Stanislav Fiala to řekl na letošním Žofínském fóru, které se zabývalo otázkami zdravotnictví.

Se změnami by se mělo začít ještě letos − nejprve jen tím, že ministerstvo zdravotnictví navýší domovům důchodců platby za ošetřování seniorů. V dalším roce pak vznikne seznam speciálních "ošetřovatelských" výkonů, které jim pojišťovny budou proplácet.

Podle Jiřího Schlangera, bývalého náměstka ministerstva zdravotnictví a člena meziresortní skupiny, jež má propojení systémů na starosti, příkladem takového výkonu může být třeba polohování ležících pacientů. Seznam výkonů vytvoří Všeobecná zdravotní pojišťovna. Její šéf Zdeněk Kabátek HN řekl, že na něm VZP začala pracovat.

Peníze ale poplynou i opačným směrem. "Příspěvek na péči, který dnes dostávají jen domovy důchodců, bude vpuštěn i do zdravotnických zařízení," tvrdí mluvčí Habáň.

Vyřeší se tak i problémy eldé­enek, v nichž stále leží senioři, kteří už nemocnici nepotřebují, ale jimž rodina nevyřídila místo v domově důchodců. "Takoví senioři u nás často leží i týdny," konstatuje ředitel Jesenické nemocnice Jan Jedlička. Pod jeho nemocnicí působí léčebna dlouhodobě nemocných, má 34 lůžek.

Později chce jít ministerstvo ještě dál: nárok na peníze by měly mít i rodiny seniorů. "Podporovat by se měla začít i péče poskytovaná neformálně, prostřednictvím rodinných příslušníků nebo jiných pečujících," dodává ministerský mluvčí Habáň.

Změny se podle ministerstva práce a sociálních věcí dotknou až 170 tisíc lidí − tolik seniorů ošetřovatelskou péči potřebuje. Další budou postupně přibývat. Počet osmdesátiletých se během 40 let zvýší až čtyřnásobně. Jen v Praze bude žít podle demografů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy více než 66 tisíc seniorů nad 85 let.

Znásobí se proto i výdaje na jejich péči: ze třiceti miliard korun, které dlouhodobá péče stojí dnes, poskočí až na šedesát miliard. O propojení zdravotního a sociálního systému se už proto pokoušela i vláda Petra Nečase. Změny však nakonec neprosadila.