Osvobozující rozsudek v případu Jany Nečasové Nagyové a údajného zneužití vojenských špionů, který v těchto dnech dopsala pražská soudkyně Helena Králová a také jej odeslala obžalovaným a žalobcům do Olomouce, se zásadně liší od loňského rozhodnutí odvolacího městského soudu. Ten tehdy rozcupoval první verdikt Králové a případ jí vrátil s jasným sdělením: žalobci mají pravdu.

Přesto Králová rozhodla úplně opačně a místo obžaloby uvěřila obhajobě. Naprostou většinu důkazů, kterou předložili žalobci, rázně odmítla a řekla, že nedošlo k nezákonnému sledování dnes již bývalé manželky expremiéra Petra Nečase Radky.

Podle obžaloby ji přitom měla nechat protizákonně sledovat vojenskými zpravodajci její sokyně v lásce a tehdejší ředitelka Nečasova kabinetu Jana Nagyová, která se za Nečase později provdala.

Podle soudkyně Králové tehdejší premiér Petr Nečas kvůli obavě o svou rodinu žádal o pomoc vedení Vojenského zpravodajství. To mu vyhovělo a spustilo obranné sledování – takzvané kontrasledování – jeho bývalé manželky Radky Nečasové.

"Obžalovaní i svědek Petr Nečas shodně potvrdili, že to bylo na jeho pokyn, neboť se obával jednak o bezpečnost své tehdejší rodiny a jednak o svou bezpečnost, neboť v pozici předsedy vlády, kdy rozhodoval o strategických nákupech a úkolech, byly na něho činěny různé nátlakové a vlivové akce," napsala Helena Králová do verdiktu, o kterém jako první informoval deník Právo.

Jenže předseda vlády sám vojenskou rozvědku úkolovat nemohl. Bývalí ministři obrany Vlastimil Picek a Alexandr Vondra, pod které Vojenské zpravodajství spadalo, přitom před soudem vypověděli, že o sledování Radky Nečasové nic nevěděli.

Odposlechy nic nedokazují, řekla soudkyně

Že ke sledování bývalé manželky došlo, byla přesvědčena předsedkyně senátu městského soudu Jarmila Löffelmannová. Ta loni v roli nadřízené odvolací soudkyně zrušila první rozhodnutí Králové – takzvaný trestní příkaz – a nařídila jí, aby rozhodla znovu.

Teprve potom Králová celý případ nechala projednat před soudem, ačkoliv při klíčových výpovědích vyhnala novináře a veřejnost na chodbu se zdůvodněním, že se budou probírat tajné informace. A pak Nečasovou, Ondreje Páleníka, Milana Kovandu i Jana Pohůnka letos v květnu zprostila obžaloby.

Löffelmannová přitom ve svém usnesení došla k úplně opačným závěrům než Králová.

Doslova uvedla, že sledování probíhalo dlouhodobě na příkaz právě Jany Nečasové. Podle ní tedy pokyny nevydal expremiér Nečas.

"Nešlo o žádné 'kontrasledování', tedy jakousi péči o bezpečí a 'blaho' odstupující partnerky předsedy vlády, což vyplývá kromě logiky věci například i z odposlechů telefonických hovorů, ve kterých obviněná častuje Radku Nečasovou těmi nejsprostšími nadávkami a urážkami," konstatuje Löffelmannová.

Rozpory v názorech obou soudkyň bude zajímavé dál sledovat. Především proto, že městský soud bude kauzu znovu řešit. Olomoučtí žalobci v čele s Ivo Ištvanem se proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 odvolali.

Helena Králová však jejich názory odmítla. Podle ní nic nedokázaly ani odposlechy, v kterých Jana Nečasová neváhala dokonce na tehdejšího premiéra křičet a častovat ho nevybíravými výrazy. A zaznělo na nich také, že Nečasová Nagyová hovořila o sledování Radky Nečasové s důstojníky vojenské rozvědky.

"Odposlechy neprokazují skutečnosti prezentované obžalobou, pouze potvrzují, že mezi obžalovanými proběhly určité kontakty, což ale potvrzují sami obžalovaní a rovněž svědci," uvedla Králová.

Exces maskovaný bezpečnostní agenturou

Králová se s Löffelmannovou neshodly ani na tom, zda bylo zákonné sledování dvou pracovníků z Úřadu vlády. Zatímco soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 1 řekla, že bylo vše v pořádku, protože špioni zjišťovali, zda tito úředníci nezneužívali služební vozidlo, podle její kolegyně z městského soudu šlo o exces, který museli důstojníci Kovanda s Pohůnkem zamaskovat legendou o prověřování bezpečnostní agenturou.

"Je to, jako kdyby si policie řekla, že si nebude komplikovat život, a nepožádala o povolení k odposlechu. Poté by oslovila detektivní agenturu, které by zaplatila za to, aby tu práci provedla za ni," prohlásil náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár.

Žalobci obdrželi rozhodnutí obvodního soudu v pondělí. Podle Komára soudkyně Králová konstatovala, že sledován může být kdokoliv. A to i bez povolení. "Soud tak, jak rozhodl, aproboval možnost, že může dojít k nezákonnému sledování jakéhokoliv občana České republiky, což považujeme za nepřípustné," prohlásil Komár.

Čerstvě sepsané rozhodnutí překvapilo také ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. "Zajímavé. Myslel jsem, že na ochranu ústavních činitelů je ochranná služba ministerstva vnitra," uvedl Pelikán na Twitteru v reakci na verdikt.

Z něj vyplývá, že premiér k ochraně rodiny může využít i příslušníky Vojenského zpravodajství.

Další otázky HN ale ministr Pelikán již komentovat nechtěl. "Zasahoval bych do nezávislosti soudní moci," vysvětlil.

Další soudy v kauze Nečasová

Nečasovou brzy zřejmě čekají další soudy ve zbývajících kauzách, v nichž ji policie obvinila. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci na ni podalo žalobu kvůli údajnému zneužití tajných zpráv BIS, kterého se měla dopustit s podnikatelem Ivo Rittigem a advokáty. Soudy však nyní řeší, zda žalobci nechybovali, když žalobu utajili kvůli citlivým informacím z tajné služby.

Během několika měsíců pak chtějí státní zástupci Nečasovou obžalovat za údajné uplacení exposlanců ODS lukrativními posty ve státních firmách a za to, že nezdanila luxusní dárky – šperky a módní doplňky.