Poslanci budou v úterý rozhodovat o konečné podobě zákona o zveřejňování smluv na internetovém registru. Hlavní iniciátor normy, poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN), iniciativa Rekonstrukce státu i protikorupční organizace Transparency International varují před senátní verzí, jež mimo jiné ruší pravidlo, že nezveřejněná smlouva by nebyla platná.

Senátoři navrhli místo toho zavést za nezveřejnění smlouvy peněžitou sankci. Senátní návrh odstranil ze zákona nejdůležitější podmínku jeho efektivnosti. Proti senátní verzi se postavil i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

"Zákon se v senátní verzi stal jen prázdnou skořápkou, nefunkčním předpisem, který slušné obtěžuje a zlodějům nepřekáží," napsal na svém blogu Farský.

Podobně se vyjádřila ve stanovisku i Rekonstrukce státu, podle níž by senátní znění normy nezajistilo zveřejnění všech smluv veřejné správy tak, aby byly dostupné veřejné kontrole. Farský i iniciativa se shodují v tom, že lepší než schválit návrh horní komory by bylo neschválit nic.

Senátoři z povinnosti zveřejňovat smlouvy vyloučili podle očekávání také národní podniky, především Budějovický Budvar. "Senátní verze zákona o registru smluv je torzo, které nepodpořím. Budvar a možná další bude potřeba řešit novelou," uvedl na Twitteru Bělobrádek.

Rovněž podle Transparency International (TI) odstranila horní komora nejdůležitější podmínku efektivnosti normy.

"Neustálé změkčování zákona ukazuje, že některým poslancům a senátorům demokratická kontrola příliš nevyhovuje," uvedl v pátek programový ředitel TI Radim Bureš.

Nesouhlasí s argumenty, podle nichž by princip neplatnosti smlouvy v případě nezveřejnění mohl způsobit chaos ve smluvních vztazích. "Občané mají právo očekávat bezchybný výkon veřejné správy, tak jako bezchybný výkon činnosti očekáváme od lékařů, pilotů, hasičů či dalších profesí," dodal Bureš.

Jak se sněmovna k normě postaví, zatím není zcela jasné. Například nejsilnější frakce ČSSD bude o stanovisku podle místopředsedy Jana Chvojky jednat v úterý. "Očekává se živá debata, tam se teprve rozhodne," řekl Chvojka.

Klub ANO podpoří podle místopředsedy Radka Vondráčka sněmovní verzi. Vondráček připomněl, že vznikla na základě koaliční dohody. "Senátem změněný text popírá základní principy původního návrhu," uvedl.

Sněmovní návrh, pro který zvedlo v září ruku 116 ze 157 přítomných poslanců, pokládá za smysluplnější taky předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. I lidoveckou frakci čeká v úterý ještě debata a Mihola soudí, že většina členů klubu se přikloní k původnímu znění.

"Schválení senátní verze by ze zákona udělalo zcela nefunkční paskvil," poznamenal poslanec TOP 09 Martin Plíšek. Doufá, že sněmovní frakce, které předlohu v září podpořily, budou i nyní hlasovat pro původní verzi.

Mihola ani Vondráček nechtěli spekulovat o tom, které znění má větší šance.

Senátní verze počítá s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10 tisíc korun. Kritici namítají, že stát by v takovém případě vlastně platil pokuty sám sobě. Senátoři rovněž chtějí svěřit dohled nad zveřejňováním smluv Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a přidat některé výjimky.

Odpůrci sněmovní verze zákona z řad senátorů uváděli, že zveřejňování smluv bude znamenat značné administrativní nároky pro úřady a další instituce, na které se bude vztahovat. Argumentovali ohrožením konkurenceschopnosti, zneužíváním zveřejněných informací a stěžovali si na způsob, jakým iniciativa Rekonstrukce státu zákon prosazuje.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Ve sněmovně normu v září nepodpořili hlavně komunisté a část sociálních a občanských demokratů.

Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku.

Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Sněmovní verze by od poloviny roku 2017 uzákonila pravidlo, že nezveřejněná smlouva by nebyla platná.