Petr Čermák (62)

- V letech 1992 až 1994 byl výkonným místopředsedou ODS.
- Jako ministr vnitra ve federální vládě byl spoluzodpovědný za rozdělení federace.
- Po odchodu z politiky v roce 1998 začal soukromě podnikat, nyní je v důchodu.

Liberecký lékař se z hygienické stanice do pražské politiky dostal hned po roce 1989. Stal se federálním poslancem a ministrem vnitra, na němž mimo jiné ležela část agendy spojená s rozdělením státu. Jeho hlavní role ale byla jinde: uvnitř ODS, hned za Václavem Klausem.

Petr Čermák, od roku 1992 výkonný místopředseda strany, se v politice rychle naučil chodit. Bývá považován za prvního z kmotrů či regionálních bossů, kteří politiku umně a rychle propojili s byznysem.

"V době, kdy jsem dělal politiku na té vysoké stranické úrovni, fungovaly strany na úplně jiné platformě. Dnes dostávají stamiliony od státu, kdežto my jsme nedostávali prakticky nic a byli jsme nuceni sehnat prostředky na činnost strany sami," obhajuje tehdejší praktiky dnes dvaašedesátiletý Čermák.

Ze své výšky nic neztratil, ale nyní vypadá tak trochu - jak to diplomaticky říct - sešle. Mluví tiše, ale stále ještě rozhodně a přímo: "My jsme museli aktivně vyhledávat podnikatele, sponzory, protože jsme potřebovali každý měsíc zaplatit lidem, uhradit nájmy," přiznává s tím, že kontakt politiků a podnikatelů byl v té době velký, ale ve srovnání s tím, co se děje dnes, je to prý zanedbatelné. "Jaképak propojování, když největší podnikatel je zároveň i ministr financí. Je to propojené dávno. A bude hůř."

Zřejmě ví, o čem mluví. S jeho jménem bývají spojovány největší z prvních kauz 90. let. Aféry jako Wallis nebo Helbig, kdy měl mít jako ministr bezplatně půjčený mercedes právě od bratrů Helbigů, mu nejspíš později zlomily vaz. "To auto si vypůjčila česká policie a mně ho dali jako služební auto," tvrdí stále.

Ale nebylo to všechno. Kontroverzní bylo i jeho přátelství s Petrem Machem, bossem fotbalové Sparty, později odsouzeným. "Naše cesty se zásadně rozešly. On se mi snaží za každou cenu ublížit, ale já s ním zažil skvělé věci a nebudu ho nijak očerňovat," odmítá se dál o tématu bavit. K jeho dalším přátelům, kteří mu byli často vyčítáni, patřil i Viktor Kožený. "Ale v době, kdy jsem se s ním stýkal, to nebyl žádný pirát z Prahy. Byl to jen majitel investičních fondů," říká a s omluvou kontroluje mobilní telefon, na kterém mu pípání připomíná, že si má vzít prášek.

Nezaplatil jsem, tak mě vyškrtli

V politice Čermák zůstal aktivní až do roku 1998. Sám říká, že jeho největší osobní chybou bylo, že v roce 1996 znovu kandidoval do sněmovny. "Měl jsem se na to vykašlat. Byl jsem vyhořelý, unavený, debaty v parlamentu mě už nebavily," říká. Chyby politické přiznává, ale s podmínkou, že nebyly z pasivity, nýbrž naopak z přílišné aktivity a špatného odhadu na lidi. "Asi jsme dosadili někam lidi, které jsme neměli, stýkal jsem se s lidmi, se kterými jsem neměl. Ale jak na někom poznáte, že za dva roky někde něco ukradne nebo někoho podvede?"

Když došlo na předčasné volby v roce 1998, Petr Čermák z politického života zmizel. I když prý nikdy nelitoval, že do politiky šel, ani si nedokáže představit nabídku, která by ho donutila se vrátit. S nikým z bývalých kolegů z vlády se nestýká, jako jediné, které viděl ještě po svém odchodu, jmenuje Miroslava Macka a Antonína Baudyše. "Ta první federální vláda byla taková bojová. O zásadních přátelských vztazích to úplně nebylo," konstatuje. Václava Klause, kterému několik let z pozice dvojky kryl záda, prý neviděl řadu let a v jeho institutu nikdy nebyl. "Už jsem k těm lidem nepatřil. Nebyl to můj job," přiznává.

Dnes už není ani členem ODS. Se smíchem vypráví, že prostě zapomněl zaplatit členský příspěvek a strana ho hned vyškrtla. Středobodem jeho dalšího života se stal byznys. "Nabídky jsem měl, mohl jsem si vybírat. Ale nechtěl jsem skončit v nějakých dozorčích radách, všechno jsem odmítal," tvrdí muž, kterému prý práci tehdy nabídl i kamarád Kožený. "Mohl jsem pracovat v harvardském holdingu, ale odmítl jsem, protože to bylo nad moje síly. Byl to obrovský moloch zabývající se obchody s akciemi, o němž jsem nic nevěděl," vypráví s jakoby omluvnou pýchou v hlase. Nad otázkou, zda mu třeba Kožený půjčil peníze na start jeho podnikání, kroutí hlavou. "Nikdy jsem s nikým z politiky nepodnikal, ani s ním. Nevlastnil jsem ani žádné jeho akcie. My jsme spolu hlavně hráli squash a kecali o životě."

Čermák postupně vybudoval či spoluzaložil asi šest firem. Věnoval se realitám, dovážel maziva a oleje z Ameriky, další jeho společnost se zabývala sklářstvím. Nejvíc ho ale živilo poradenství. "Asi jsem dokázal mít dobrý názor, za který mi zaplatili." Už před lety bezelstně přiznal, že si z politiky leccos pamatoval a někdy se to snažil nějakým způsobem "zkapitalizovat".

Teď už nemá podíl nikde. Podniky zlikvidoval, některé samy skončily, někde prodal podíl svým společníkům. Před cestou do důchodu se všeho zbavil. Svůj život zpětně hodnotí jako úspěšný, ničeho nelituje. Žije si poklidný život pražského důchodce a dědečka sedmi vnoučat. "Víte, co vám povím? Já jsem spokojený, ale až teď vidím, jak se stát hnusně, až nespravedlivě chová ke starým lidem." Na připomínku, že jeho to trápit nemusí, protože on vyděláno dávno má, reaguje bez emocí. Tvrdí, že peníze nikdy nebyly smyslem jeho života a i díky tomu prožil hezký život se spoustou zážitků.

I proto ho prý dnes z politiky zajímají jen zdravotnictví, sociální oblast a fungování penzijního systému. "Tohle jsme jako vláda měli vyřešit hned v těch prvních letech, kdy jsme měli většinu. Ale často jsme nedokázali najít společnou řeč ani v té trojkoalici," uzavírá s tím, že česká povaha v politice je hrozně hádavá a všichni se rozhádají hned, aniž by byl zásadní důvod. A to on teď, jak říká, naštěstí řešit už nemusí.

obalka Ekonom 2015 47Co dnes dělají lidé, kteří v Česku vybudovali kapitalismus? A jak vzpomnají na porevoluční události? V aktuálním čísle týdeníku Ekonom najdete příběhy šesti reformátorů:

- Roman Češka, bývalý šéf Fondu národního majetku

- Tomáš Ježek, exministr pro privatizaci

- Karel Dyba, bývalý ministr pro hospodářskou politiku

- Ivan Kočárník, exministr financí

- Petr Čermák, bývalý místopředseda ODS, federální ministr vnitra

- Jindřich Vodička, exministr práce a sociálních věcí

Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.