Nizozemští ministři zahraničí a pro migraci po jednání s českými kolegy připustili, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší.

Ministr pro migraci Klaas Dijkhoff poznamenal, že členské země EU by měly dostát všem závazkům v oblasti migrace a že nejen se zavedením kvót je třeba se pohnout kupředu. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) zopakoval nizozemským kolegům, že země visegrádské skupiny kvóty nadále odmítají. Nizozemsko nyní předsedá Evropské unii.

"Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit," uvedl Dijkkhoff. Doplnil, že přerozdělování uprchlíků problém s migrací neřeší.

Evropská unie se podle představitelů předsednické země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty - kromě kvót jsou to i fungující hotspoty a důsledná ochrana vnějších hranic EU.

Podobně se v pátek vyjádřil šéf Evropské komise Jean Claude Juncker, který řekl, že některé členské země zatím nenaplnily to, na čem se dohodly během summitů EU.

Ministr Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), který se zúčastnil pracovního obědu s nizozemskou delegací, zopakovali představitelům země, která v lednu převzala předsednictví rady EU, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina.

"Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici," kritizoval Zaorálek.

Ministři obou zemí se nicméně shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže.

Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. "Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být," uvedl ministr zahraničí Bert Koenders.

Nizozemské postoje k migraci ocenil předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jsou podle něho prakticky totožné s českým stanoviskem. Hamáček po odpoledním jednání s delegací řekl, že Dijkhoff kladl důraz na kontrolu hranic Evropské unie, vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, vznik hotspotů a také mluvil o tom, že není možné přijímat automatický mechanismus pro přerozdělování uprchlíků.

Debata se dotkla také situace v Polsku po volebním vítězství konzervativního Práva a spravedlnosti.

Podle Hamáčka je nutné s Polskem vést dialog, ne mu posílat mediální vzkazy, nizozemští představitelé podle něho s tímto postojem souhlasili.

Na závěr návštěvy se nizozemští ministři setkali s předsedou české vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Podle vyjádření tiskového odboru úřadu vlády se jednání týkala předem avizovaných témat, tedy agendy nizozemského předsednictví v Radě EU, vývoje v oblasti migrace, boje proti globálnímu terorismu a politiky Východního partnerství EU. Další komentář předseda vlády neposkytl.

Koenders a Dijkhoff přijeli do Prahy velmi záhy po převzetí předsednictví Radě EU. Podle Koenderse byla Česká republika přirozeným cílem, protože funguje jako spojující most mezi zeměmi EU.

Podle diplomatických zdrojů Nizozemci spoléhají na to, že Česko se bude jako předsednická země V4 snažit mírnit názorové střety, které se kvůli migraci rozpoutaly mezi střední Evropou a ostatními členskými státy.

Ministr zahraničí Koenders v pátek dopoledne na vlastní přání navštívil Knihovnu Václava Havla. Ředitel instituce Michael Žantovský  řekl, že Koenderse zajímalo, jak by na dnešní problémy Evropy nahlížel bývalý český prezident.

"Setkání jsme strávili velmi intenzivním rozhovorem o odkazu Václava Havla a jeho významu pro dnešní politiku, migrační krizi nebo situaci ve střední Evropě," uvedl Žantovský.

Podle něj by Havel jistě varoval před nezodpovědnými výroky zastánců i odpůrců migrace. Knihovna ministrovi věnovala portfolio s dokumenty a fotografiemi, které zachycují setkání prezidenta Havla s nizozemskými představiteli.

Uvnitř EU bylo do konce roku 2015 přemístěno 259 uprchlíků

V rámci relokací uprchlíků uvnitř Evropské unie se do konce loňského roku podařilo přemístit pouze 259 lidí. Uvádí to zpráva ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace, která půjde v pondělí na vládu. Celkem se má uvnitř osmadvacítky z Řecka a Itálie přemístit na 160 000 běženců.

"Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech vázne," konstatuje zpráva ministerstva vnitra. "Ač již okolo 18 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1 660 osob) relokováno jich bylo pouze 259 (177 z Itálie a 82 z Řecka). Poptávka tak zatím výrazně převyšuje nabídku," konstatuje materiál.

Česko má v rámci programu během několika let přijmout celkem 2 791 lidí, zastává ale nadále pozici, že proces přesídlení bude možné zahájit až v době, kdy budou plně fungovat takzvané hotspoty. "Tuto základní podmínku pro spuštění relokací prozatím nelze považovat za splněnou," konstatuje materiál.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Zpráva ministerstva vnitra bude vládu informovat také o tom, že za loňský rok v Česku o udělení mezinárodní ochrany požádalo 1 520 cizinců, z nichž 470 byla udělena - 71 osobo dostalo azyl a 399 doplňkovou ochranu.

Česká republika se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1 100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1 691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015.

Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle ČR postavily také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120 000 běženců. Dalších zhruba 40 000 si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.