Šéf Slovenské pošty Tomáš Drucker prosazuje, aby se vedení firmy podřizovalo tržním kritériím. Proto chce část akcií pošty prodat na burze. Vykazování podstatných údajů a záměrů, které je podmínkou veřejného obchodování s akciemi, by podle něj chod firmy zefektivnilo. Kromě toho, že by se pošta profesionalizovala i z hlediska finančního řízení, by navíc získala zdroje na rozvoj.

"Vstup na burzu jsme identifikovali jako něco, co je pro tuto společnost nevyhnutelné. Spouštíme projekt, v rámci něhož chceme analyzovat vše, co je třeba udělat," cituje Tomáše Druckera slovenská agentura TASR. Drucker dodává, že pošta nehledá strategického investora. Na prodej by byl jen minoritní podíl. I to by podle něj přispělo ke stabilizaci firmy. Drucker odhaduje, že slovenská vláda může o vstupu na burzu rozhodnout "někdy na konci příštího roku".

Slovenská pošta patří k největším zaměstnavatelům v zemi. Poslední roky vykazuje zisk srovnatelný s tím, jaký dosahuje výrazně větší Česká pošta. V roce 2014 byl zisk před zdaněním Slovenské pošty 4,9 milionu eur (přes 130 milionů korun). 

Pro slovenskou burzu by bylo obchodování s akciemi významného podniku velkou vzpruhou. Dnes jde o jednu z nejméně aktivních burz v Evropě. Atraktivních titulů je minimum a objemy obchodů jsou nízké.

Předchozí pokus o privatizaci části státního podniku přes burzu však na Slovensku selhal. Ficova vláda zrušila sekundární úpis akcií Slovak Telekomu v hodnotě kolem 750 milionů eur (přes 20 miliard korun) doslova v hodině dvanácté, ve chvíli, kdy si již zájemci objednávali akcie za určenou cenu. Akcie Slovak Telekomu, s nimiž se mělo obchodovat i v Praze, vláda prodala přímo Deutsche Telekomu, který již měl ve firmě majoritu. 

Pošty privatizují Britové, Japonci, Italové… Češi však ne

V posledních letech proběhla liberalizace poštovních služeb, a pošty se tak musí vyrovnat s konkurencí. Současně v mnoha státech přikročili k úplné či částečné privatizaci bývalých monopolních poštovních podniků. Objemem zdaleka největší byla privatizace japonské pošty. Ta své akcie investorům nabídla loni na podzim.

Důsledně poštu zprivatizovali Britové a Royal Mail se stala vyhledávaným, i když poněkud problematickým, burzovním titulem. Jako se zdrojem potřebných příjmů do státního rozpočtu nakládá s akciemi pošty italská vláda. Po třech měsících od vstupu na burzu sice kurz akcií Poste Italiane mírně klesl, ale stále má tržní hodnotu přes 7,5 miliardy eur (přes 200 miliard korun), což je víc než aktuální tržní kapitalizace středoevropského energetického šampiona ČEZ.  

V Česku se však privatizace pošty nechystá. Největší koaliční strana ČSSD odmítá odstátňování z principu. Vetovala i návrhy ministra financí a šéfa další koaliční strany ANO Andreje Babiše na privatizaci letiště. I ta měla podle Babiše proběhnout prodejem akcií na burze. Kromě toho ministr financí navrhoval prodej přes burzu pro Lesy ČR, které obhospodařují téměř 90 procent všech státních lesů, provozovatele ropovodů Mero a společnost Čepro, jež skladuje a prodává ropu. 

Plně v rukou státu chce ČSSD ponechat i poštu. "Státní firmy se privatizovat nebudou. Vliv státu na jejich fungování pokládáme za strategickou záležitost," řekl loni HN premiér Bohuslav Sobotka. U pošty dokonce nedošlo ani k přeměně na akciovou společnost, a tak je největším zaměstnavatelem v zemi stále státní podnik, který při tržbách blížících se dvaceti miliardám korun vykazuje čistý zisk ani ne padesát milionů. 

Související